Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Text nemá žádnou váhu, říká o kodaňské dohodě český zástupce

Svět

  22:06aktualizováno  19. prosince 20:14
KODAŇ - Konference OSN o klimatu se v Kodani vyhnula hrozbě neúspěchu tím, že formálně "vzala na vědomí" novou dohodu o boji proti globálnímu oteplování, kterou v pátek dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí. Proti dohodě se totiž postavila malá skupina zemí, které ji ostře odmítly.

Ekosummit v Kodani: Jeden z delegátů foto: ČTK

"Konference vzala na vědomí Kodaňskou dohodu," uvádí se v závěrečném rozhodnutí jednání, jehož se účastnilo 193 zemí včetně České republiky.

Tato formulace podle analytika, na kterého se odvolává agentura AFP, rovněž činí dohodu platnou, a přitom se vyhýbá přímému schválení dohody. Podle pravidel OSN mají být podobné dokumenty přijaty konsensem, ale toho se nepodařilo dosáhnout ani po celonočním vyjednávání. Závěrečné rozhodnutí by nyní mělo zahrnovat seznam zemí, které jsou pro dohodu a ty, které jsou proti ní.

Finální jednání na summitu v Kodani

"Je to rozhodně zklamání, je to slabé, ten text nemá žádnou váhu," řekl člen české delegace Pavel Zámyslický, ředitel odboru klimatu

EU a Česko mělo udělat víc, míní Machálek z Duhy

Pokrok v otázce ochrany klimatu  je podle ředitele Hnutí Duha Petra Machálka asi největší za minulé roky. Všem je však jasné, že dosažený kompromis není to, co ekologičtí aktivisté a zřejmě i politici sami chtěli. Více podle Machálka mohla a měla uděly EU i Česko. "Je to naprosto nedostatečné, nicméně je třeba ve stejném tempu pokračovat kupředu," poznamenal Machálek. "Dnes přijatý text není ani závazný, ani kvalitní, ani férový. Kodaní to ale naštěstí nekončí," komentoval jednání Jan Rovenský z organizace Greenpeace.

ministerstva životního prostředí. "Teď se najde spousta zemí, které budou tvrdit, že to není jejich text, že s tím nemají nic společného," dodal s tím, že dnes ráno už se při diskusi o textu dohody odehrávaly nepříjemné scény.

Politická deklarace, k níž státníci v pátek dospěli, požaduje udržet
globální oteplování do dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře.
Připojily se k ní především Spojené státy, Evropská unie a velké
rozvíjející se země jako jsou Čína, Indie, Jihoafrická republika a
Brazílie. Dohoda předpokládá vytvoření zvláštního fondu a to, že rozvojové státy budou ročně dostávat na boj s klimatickými změnami 100 miliard dolarů, a to nejpozději do roku 2020. Jednalo se o ní za zavřenými dveřmi, v rozporu s pravidly OSN.

Barack Obama na summitu v Kodani

Jednání státníků se protahovala a několikrát se zdálo, že zkrachují.
Představy průmyslových a rozvojových států se lišily.

Rozvojové země a nevládní organizace jsou proti dohodě, nerespektuje prý zásady OSN

Některé rozvojové země v noci na dnešek na plenárním zasedání konference OSN o klimatu ostře protestovaly proti návrhu dohody, kterou v pátek dojednal americký prezident Barack Obama s lídry klíčových rozvíjejících se zemí. Dohoda prý nerespektuje zásady OSN. Podle súdánského delegáta Lumumby Stanislase Dia-Ping, jehož země předsedá skupině G77, je dohoda "nejhorší v historii" a srovnal ji s holokaustem. Bolívie a Venezuela zdůraznily, že dokument je nepřijatelný, protože v něm chybí cíle pro snižování emisí oxidu uhličitého. Proti se vyjádřila i Kolumbie.

 "Jsme znechuceni neschopností bohatých zemí angažovat se na snížení emisí skleníkových plynů, zvláště pak Spojených států, které jsou historicky největším světovým znečišťovatelem ovzduší," řekl prezident nevládní organizace Přátelé Země Nnimmo Bassey.

Obama dohodu označil za základ boje s globálním oteplováním v budoucnu. Před svým odletem z dánské metropole řekl, že v boji proti klimatickým změnám je "ještě dlouhá cesta". K dosažení závazného dokumentu se prý musí nejdřív nastolit důvěra mezi průmyslovými a rozvíjejícími se státy.

Německá kancléřka Angela Merkelová do půl roku uspořádá v Bonnu jednání k přípravě příští vrcholné konference o klimatu, která se bude konat v Mexiku na konci roku 2010.

Kodaňský summit provázely po celou dobu demonstrace. Jejich účastníci i aktivisté po celém světě požadovali po politicích, aby se shodli na ambiciózním plánu snižování emisí a přijali ho. Dokument měl nahradit Kjótský protokol, jehož platnost vyprší v roce 2012.
V lednu příštího roku by průmyslové země na jednání měly přijít se svými závazky, jak se chystají při omezování emisí postupovat. Podle Sarkozyho by měly písemně dodat své závazky ke snižování vypouštění skleníkových plynů do roku 2020.

Náročná noční jednání

Noční jednání v Kodani

Noční jednání v Kodani

Noční jednání v Kodani

Během vyhroceného nočního jednání se jedna z delegátek pořezala

Ministr životního prostředí Jan Dusík čekal od kodaňské konference o klimatu víc. Dohoda většiny delegací je podle něj jen postupným krokem. Právně závazný dokument o boji s klimatickými změnami by mohl být po chystaných jednáních expertů i politiků podepsán příští rok v Mexiku, myslí si Dusík.

Jednání v Kodani, která trvala proti plánu o mnoho hodin déle, označil za vyhrocené a místy velmi emotivní. "Je to promarněná příležitost. Pozitivum je v tom, že se podařila najít shoda důležitých hráčů a existuje výsledek, který je podklad pro další práci," řekl Dusík.

Pro Českou republiku se podle něj po Kodani nic nemění, stále platí závazek celé EU snížit emise skleníkových plynů o 20 procent. "Zatím to není v pozici, kterou jsme nabízeli, že přejdeme na snížení o 30 procent, pokud ostatní nabídnou srovnatelné cíle," poznamenal český ministr.

"Délka toho jednání a únava účastníků přispěla k tomu, že tam padala velmi silná slova," popsal následné noční jednání český ministr životního prostředí. Jedna z delegátek prý tak silně tloukla cedulkou se jménem své země o stůl, až se pořezala. Pak tím dokazovala, jak rozvojové země krvácejí, neboť je vyspělý svět neposlouchá, popsal situaci Dusík. Připomněl i slova súdánského delegáta, který dohodu velkých zemí označil za holokaust afrických národů.

Autoři: ,

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...