Tisíce lidí uctily oběti masakru v Srebrenici, přijel i srbský prezident

Pamětníci událostí ale ve Srebrenici už předem protestovali proti příjezdu Borise Tadiče, i když ten svou účast odůvodnil snahou přispět k "usmíření národů". Organizace pozůstalých po obětech proti němu demonstrovaly vztyčením transparentů s nápisem Srbsko=genocida, pořádkové síly je ale odstranily. Místo nich aktivisté vyvěsili nápis Srebrenica nesmí být nikdy zapomenuta.

Přítomni byli také významní hosté ze zemí Evropské unie a z Turecka, napsala agentura DPA.

Vzpomínkové shromáždění na pamětním hřbitově Potočari u

Odsouzeni za válečné zločiny Za účast na masakru již odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí k mnohaletým trestům vězení. Bosenskosrbský generál Radislav Krstić dostal trest 35 let odnětí svobody. Generál Ratko Mladič, který velel srbskému útoku, ale stále uniká. Jeho nadřízený, někdejší prezident Republiky srbské v Bosně Radovan Karadžić, stanul před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) teprve před dvěma lety a jeho případ ještě není uzavřen.

Srebrenice začala v poledním vedru oratoriem Srebrenické inferno, zpívaným chórem mládeže. Poté byly pohřbeny ostatky dalších 775 obětí tohoto největšího masakru od konce druhé světové války v Evropě. Na hřbitově tak nyní spočívá již asi čtyři a půl tisíce identifikovaných obětí tragédie.

EU zastupuje premiér v současnosti předsedající Belgie Yves Leterme, přijel i francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner a turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová a komisař pro rozšíření Štefan Füle již předem z Bruselu vzkázali: "Srebrenica je dnes tichou výstrahou toho, co se nikdy nemělo stát a nikdy v budoucnu už stát nesmí".

Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami 11. července 1995 a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Ve válečném vraždění vynikl nejen svým rozsahem, ale i skutečností, že šlo o jednu ze šesti takzvaných bezpečných zón vyhlášených OSN. Diskuse se později vedly i o možném selhání nejen několika stovek nizozemských vojáků sil OSN ve městě, ale celého velení mírových sil, které útočící přesilu Srbů mohlo podle některých názorů zastavit masivním leteckým bombardováním, ale po váhání a jednom pokusu poté od této možnosti z více důvodů ustoupilo. Osud muslimských mužů ve Srebrenici tak byl zpečetěn, jak se později ukázalo.