Ještě před dvěma roky se život Isis Brownové z americké Tulsy nijak nevymykal z běžných kolejí. Ráno se rozloučila s rodinou, zamířila do školy za učením a kamarády a volný čas věnovala hlavně hudbě, svému nejmilejšímu koníčku.
Islámský stát šikuje batalion džihádistek. Bojovnice vede vdova z Kosova |
Jenže to bylo ještě v době, kdy mediální prostor neplnily drastické zprávy s jedním společným jmenovatelem: teroristickou sítí Islámský stát v Iráku a Sýrii, známější pod akronymem ISIS. Od předloňského června, kdy se fanatičtí ozbrojenci prohnali Mosulem a na dobytých územích Iráku a Sýrie vyhlásili samozvaný chalífát, se každodenní cesta do školy proměnila v kalvárii.
Stačilo vkročit do třídy, a ti, kteří neobvyklé jméno dříve obdivovali, se teď vysmívali: „To je Isis! Ta teroristka!“ V chodbách na ni pokřikovali, že je vražedkyně, a vyzývavě do ní strkali, proč zabíjí Američany. Když spolužáky prosila, ať ji nechají být a bránila se, že i ona je přece Američanka, neposlouchali.
‚Ukažte, že jste lepší než oni‘
Posměch byl nakonec tak nesnesitelný, že Isis utekla na jinou školu. Ani to jí nepomohlo, celý příběh se totiž opakoval. Zoufalá dívka vynechávala vyučování, ale jedovaté poznámky ji v podobě kyberšikany pronásledovaly i domů. A z míst, kde čas od času vystupovala jako začínající hudebnice, začaly chodit zamítavé odpovědi. Jméno Isis se na plakáty zkrátka nehodilo.
Válka za záchranu křesťanské kultury. Irácký kněz bojuje s teroristy po svém |
Před několika týdny v sobě Isis sebrala sílu a rozhodla se bránit: namířila na sebe kameru a zmáčkla nahrávání. „Zase jsem přišla domů, vlezla do postele a rozplakala se. Zlomilo mě to. Vy všichni, kdo se jmenujete Isis: vím, čím si procházíte. Ale nedělejte to, co já. Neschovávejte se s pláčem v koutě. Ukažte, že jste lepší než oni. Že nenecháte surovce, aby vás trápili,“ říká ve videu, které zveřejnila v lednu na své facebookové stránce. „Nezapomeňte, že nemáte jméno po teroristech, ale po (egyptské) bohyni (lásky). Mějte ho rádi a važte si ho,“ prosila.
Nahrávka měla obrovský ohlas – jak mediální, tak mezi Isisinými spolužáky. Uštěpačných nadávek bylo stále méně, až utichly docela, popsala Isis koncem ledna listu The Washington Post. „Bývaly dny, kdy jsem přišla domů a přála si, aby si mohla změnit jméno,“ řekla. „Ale byla by to chyba. Věděla jsem, že jednou ho někdo bude milovat.“
