Tokajev politické reformy avizoval začátkem měsíce na sjezdu vládnoucí strany. Kazachstán v lednu postihly nejvážnější nepokoje od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu.
Kazachstán ke svému rozvoji podle prezidenta potřebuje „optimální rovnováhu mocenských institucí“. „Dnes u nás doslova vše závisí na prezidentovi, ale to není správné. Musíme postupně opustit takovou praxi. Dlouhodobé zájmy státu pokládám za důležitější než nějaké dodatečné mocenské páky a situační vliv,“ řekl Tokajev podle agentury TASS.
Prezident navrhl zakotvit v zákonech, že hlava státu po dobu svého mandátu přerušuje členství ve vládnoucí straně. Navrhl také zakázat hlavám místních úřadů a jejich zástupcům zastávat stranické funkce.
Prezident podle TASS zdůraznil, že hlava státu má být garantem rovnosti příležitostí pro všechny občany, a proto prezidentovi nejbližší příbuzní budou mít zakázáno zastávat vysoké funkce. Nejdůležitější lekce z lednových nepokojů spočívá podle Tokajeva v poznání, že koncentrace moci v rukou prvního muže státu neoprávněně zvyšuje i vliv lidí v jeho okolí a skupin finančníků a oligarchů, kteří chápou stát jako vlastní hájemství.
Vyslovil se také pro zrušení mimořádných pravomocí hlavy státu, což podle něj zajistí „nezvratnost politické modernizace“.
Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot, později ale dav zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nakonec masové demonstrace krvavě potlačil. Podle oznámení kazachstánské generální prokuratury během nepokojů přišlo o život 225 lidí. Dalších zhruba 4 500 osob utrpělo zranění.
