Hlinka byl podle Masaryka hlupák, všímají si Slováci. Otevření obálky u nich rezonuje

Autor:
  11:53aktualizováno  16:07
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se v dopise, jehož obsah se Češi v pátek dozvěděli v přímém přenosu z Lán, krátce dotkl i Slováků. Vzpomněl totiž kněze Andreje Hlinku, zakladatele krajně pravicové Hlinkovy lidové slovenské strany. Označil ho za hlupáka, který udělal chybu s Maďary. „Ale musíme mu odpustit,“ zapsal si Masarykův syn Jan. Jedna z méně známých slovenských vládních poslankyň TGM označila za „antislováka“.

Masaryk se v pětistránkovém dopise vyjadřuje k tomu, jak by se vedení mladé mnohonárodnostní republiky mělo chovat k jejím občanům. Ke Slovákům je tam jedna věta, alespoň podle toho, co zatím odborníci zjistili. Slovenský klerofašista je podle ní hlupák, který udělal chybu s Maďary. Ale musí se mu odpustit, nabádal Masaryk.

Hlinka se na podzim 1919 vydal s požadavkem na slovenskou autonomii na mírovou konferenci do Paříže, a to bez jakéhokoli pověření a s falešnými cestovními doklady. Za to si v Československu vysloužil obvinění z vlastizrady a pětiměsíční věznění. Ve 30. letech 20. století se Hlinkova lidová strana vzhlížela ve fašizujících režimech v Itálii, Portugalsku, Španělsku a Rakousku.

Po roce 1936 vytyčila nacismem inspirované heslo „Jeden národ, jedna strana, jeden vůdce“. Po Hlinkově smrti v srpnu 1938 si jeho jméno přivlastnila i polovojenská organizace Hlinkovy gardy, která byla jedním z pilířů autoritářského režimu válečného Slovenského státu.

Portál tvnoviny.sk uvádí, že je všeobecně známo, že se Masaryk a Hlinka „neměli v lásce“. Připomíná, že Masaryk byl „neúprosný zastánce Československa“, zatímco Hlinka patřil ke slovenským nacionalistům a požadoval autonomii Slovenska. Problémem bylo i podle televize Markíza náboženství. Hlinka byl katolický kněz, kterému se nezamlouval sekulární charakter Československa. Masaryk se hlásil k protestantské a husitské tradici.

První československý prezident v posledních letech svého života psal i o Němcích. „Dejte Němcům, co si zaslouží, ale ne víc,“ apeloval v době, kdy se německý nacistický vůdce Adolf Hitler dral k moci.

Masaryk zemřel v roce 1937 a v dopise, který v pátek v živém vysílání Českého rozhlasu přečetla historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, psal i o tom, že chce, aby mu po smrti vystrojili „funus“. Věřil také, že jeho následníci vědí, co mají dělat.

„Antislovák“ Masaryk

Slovenští politici zatím Masarykova slova o Hlinkovi ponechávají bez komentáře. Výjimkou je místopředsedkyně nejmenší vládní partaje, Slovenské národní strany (SNS) Dagmar Kramplová. Ta na Facebooku Masaryka označila za „antislováka“. „K jeho výrokům se tradovala jedna anekdota, podle níž když kněz a slovenský politik Andrej Hlinka se skupinkou slovenských poslanců vcházel do pražského parlamentu, kterási česká poslankyně nahlas poznamenala: ‚Nastává konec světa, všichni svatí už přicházejí,‘“ píše politička.

„Hlinka jí na tuto hloupou urážku jen pohotově odvětil: ‚Ano, už i trouba nebeská se ozvala.‘ Jen tolik k dnešnímu obsahu listu liberálního antislováka Masaryka, ve kterém označil Andreje Hlinku za hlupáka a který odpovídá úrovni pražské liberální kavárny. Andrej Hlinka by na hlupáka Masaryka zareagoval zřejmě úplně stejně jako na českou poslankyni ve zmíněné anekdotě,“ pokračuje s tím, že obsah Masarykova dopisu nikoho nepřekvapil.

Podle Kramplové si jak Masaryk, tak Edvard Beneš a Václav Havel „právě těmito hloupými postoji“ zničili svůj vlastní stát. „Vlastně bychom jim za to měli poděkovat, protože mít za předsedu vlády skutečného a nefalšovaného hlupáka Petra Fialu, to by na Slovensku asi nikdo normální skutečně nechtěl. Za Slovensko!“ dodala místopředsedkyně SNS.

Vstoupit do diskuse (2 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.