Topolánek to řekl na fóru Energie a změna klimatu před premiéry a diplomaty řady zemí EU.
"Jadernou energii považuji za cestu svobody a nezávislosti pro EU," citovala jej APA. "Co se v budoucnosti stane, když stiskneme vypínač? (Nastane) Světlo, nebo tma, svoboda, nebo závislost?" vznesl řečnickou otázku premiér před 400 účastníků třetího Bledského strategického fóra.
Státy EU, které uzavřely s Ruskem dvoustranné smlouvy o dodávkách energií, podle Topolánka "ohrožují bezpečnost celého (evropského) společenství". Nynější rusko-gruzínský konflikt podle něj ukázal, jak daleko je Moskva ochotna jít, aby obhájila svůj monopol na zásobování Evropy plynem.
Alternativní zdroje energie nepovažuje Topolánek za odpověď na energetické problémy v EU. Ve většině zemí unie mohou alternativní zdroje pokrývat nejvýše deset procent energetické spotřeby, a to ještě ne zcela spolehlivě, podotkl. "Mnoho zemí musí dovážet energii kvůli výpadkům svých větrných elektráren," řekl Topolánek. Dodal, že k zisku energie odpovídajícího výtěžku z deseti tun uranu by bylo třeba spálit veškerou českou biomasu.
Topolánek dodal, že jeho vystoupení v Bledu je jedna z posledních možností vyjádřit názor, než Praha převezme předsednictví EU, a on jako premiér bude tlumočit vždy postoj unie. České předsednictví začne 1. ledna 2009 a Praha má udržitelnou a bezpečnou energetiku jako jednu z priorit.
Topolánka podpořil slovinský premiér Janez Janša, jehož země EU předsedala v první polovině roku. Janša přitakal českému premiérovi, že rozvoj alternativních energetických zdrojů chce čas. "A mezitím můžeme využít nynější technologie, které neprodukují skleníkové plyny, včetně atomové energie," prohlásil.
Rakušané nesouhlasí
Setkal se ovšem s odmítnutím rakouského exkancléře Wolfganga Schüssela, jehož země je tradičním odpůrcem energie z jádra. Schüssel poukázal na to, že jaderná energie pokrývá osm procent světové energetické spotřeby.
"I kdybychom tento podíl zdvojnásobili, nepokryl by ani naši (evropskou) spotřebu," řekl. Varoval také před nebezpečím terorismu a bezpečnostními riziky s tím, že jen třetina nynějších jaderných elektráren je pod mezinárodní kontrolou.
Skepsi vůči širšímu využití atomové energie kvůli nákladům na výstavbu reaktorů ukázal i lotyšský premiér Ivars Godmanis. Moderní reaktor o výkonu 1500 megawatt vyjde na pět miliard eur (zhruba 120 miliard korun), proto by podle něj měly státy EU vzájemně schvalovat své plány na výstavbu jaderných zařízení, místo aby k ní přistupovaly odděleně.
"Jadernou energii považuji za cestu svobody a nezávislosti pro EU," citovala jej APA. "Co se v budoucnosti stane, když stiskneme vypínač? (Nastane) Světlo, nebo tma, svoboda, nebo závislost?" vznesl řečnickou otázku premiér před 400 účastníků třetího Bledského strategického fóra.
Státy EU, které uzavřely s Ruskem dvoustranné smlouvy o dodávkách energií, podle Topolánka "ohrožují bezpečnost celého (evropského) společenství". Nynější rusko-gruzínský konflikt podle něj ukázal, jak daleko je Moskva ochotna jít, aby obhájila svůj monopol na zásobování Evropy plynem.
Alternativní zdroje energie nepovažuje Topolánek za odpověď na energetické problémy v EU. Ve většině zemí unie mohou alternativní zdroje pokrývat nejvýše deset procent energetické spotřeby, a to ještě ne zcela spolehlivě, podotkl. "Mnoho zemí musí dovážet energii kvůli výpadkům svých větrných elektráren," řekl Topolánek. Dodal, že k zisku energie odpovídajícího výtěžku z deseti tun uranu by bylo třeba spálit veškerou českou biomasu.
Topolánek dodal, že jeho vystoupení v Bledu je jedna z posledních možností vyjádřit názor, než Praha převezme předsednictví EU, a on jako premiér bude tlumočit vždy postoj unie. České předsednictví začne 1. ledna 2009 a Praha má udržitelnou a bezpečnou energetiku jako jednu z priorit.
Topolánka podpořil slovinský premiér Janez Janša, jehož země EU předsedala v první polovině roku. Janša přitakal českému premiérovi, že rozvoj alternativních energetických zdrojů chce čas. "A mezitím můžeme využít nynější technologie, které neprodukují skleníkové plyny, včetně atomové energie," prohlásil.
Rakušané nesouhlasí
Setkal se ovšem s odmítnutím rakouského exkancléře Wolfganga Schüssela, jehož země je tradičním odpůrcem energie z jádra. Schüssel poukázal na to, že jaderná energie pokrývá osm procent světové energetické spotřeby.
"I kdybychom tento podíl zdvojnásobili, nepokryl by ani naši (evropskou) spotřebu," řekl. Varoval také před nebezpečím terorismu a bezpečnostními riziky s tím, že jen třetina nynějších jaderných elektráren je pod mezinárodní kontrolou.
Skepsi vůči širšímu využití atomové energie kvůli nákladům na výstavbu reaktorů ukázal i lotyšský premiér Ivars Godmanis. Moderní reaktor o výkonu 1500 megawatt vyjde na pět miliard eur (zhruba 120 miliard korun), proto by podle něj měly státy EU vzájemně schvalovat své plány na výstavbu jaderných zařízení, místo aby k ní přistupovaly odděleně.
