Americká a sovětská vojska se tak poprvé spojila a fakticky zpečetila Hitlerovu porážku. Nacistické Německo, jemuž vůdce Adolf Hitler prorokoval 1000 let, dva týdny po setkání na Labi, 8. května, bezpodmínečně kapitulovalo.
Setkání na mostě přes Labe se odehrálo v napjatém ovzduší. Sovětský oddíl pod vedením poručíka Alexandra Silvaška zahájil na Američany pod vedením poručíka Williama Robertsona palbu, protože se jeho vojáci domnívali, že jde o Němce.
„Krátce předtím totiž postupovala dolů po řece skupina německých vojáků a chovali se, jako by se chtěli vzdát. Náhle však po nás začali střílet,“ vyprávěl Silvaško po letech a připomněl, že nakonec Američany poznali, protože mávali jakousi napodobeninou americké vlajky.
Setkání Američanů s Rudoarmějci na Labi v dubnu 1945 bylo důležité tím, že zbrzdilo postup Němců, kteří šli z jihu na pomoc Berlínu.
Churchill chtěl Rusy co nejdále na východě
U Torgau bylo dosaženo „linie kontaktu“ mezi sovětskými a americkými vojenskými jednotkami, ale nešlo o konečnou hranici okupačních zón.
Britský premiér Winston Churchill se tehdy všemožně zasazoval o to, aby „si sovětská a americká armáda podaly ruce co možná nejvýchodněji.“ Chtěl tak zabránit tomu, aby Rudoarmějci obsadili příliš rozlehlé území. Berlín však nakonec dobyla sovětská vojska.
Samotné město Torgau, které se dříve psalo Torgava, obsadili Američané, ale v červenci ho museli vyklidit, protože Sasko se v souladu s jaltskou dohodou stalo součástí sovětské okupační zóny v Německu.
Torgau
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
