Během uplynulých šesti měsíců proti evropské registraci hořických trubiček neměl nikdo námitky, oficiální udělení známky, tak zvaného chráněného zeměpisného označení (PGI), během následujících dvou až třech měsíců je tedy pouze formalitou.
Systém označování tradičních výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. Od té doby do evropského seznamu přibylo sedm výrobků z Česka.
První tři registrace ČR získala už ve chvíli, kdy do Evropské unie vstoupila. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si totiž Češi jako jediní z nováčků vymínili už v přístupové smlouvě k EU.
Během uplynulých měsíců pak registrační proceduru úspěšně dokončily další tři české výrobky - štramberské uši, pohořelický kapr a žatecký chmel.
Během letošního roku EK rozhodne také o tom, zda ochrannou známku udělí mariánskolázeňským oplatkám, pardubickému perníku, nošovickému kysanému zelí nebo třeba třeboňskému kaprovi.
