„Síla prezidentské funkce má dvě strany mince. Na jedné je to neuvěřitelná koncentrace ústavní a právní autority v jedněch rukou. Z druhého pohledu je to ale funkce nejvíce limitovaná a nejistá,“ řekl podle novináře Washingtonu Post Boba Woodwarda kdysi o své pozici americký prezident Barack Obama. Přesně to teď čeká Donalda Trumpa, který bude muset podstoupit sérii školení o pravomocích ve věcech národní i mezinárodní bezpečnosti.
MACHÁČEK: Kdyby byl Trump hloupý, musel mít obrovské štěstí |
Obama v roce 2008 poté, co byl zvolen a v jednom utajeném středisku v Chicagu dostal první z citlivých špionážních informací, zažertoval, že „je dobré, že jsou tu zamřížovaná okna, jinak bych z některého vyskočil“, píše také Woodward, který spolu se svým kolegou Carlem Bernsteinem v roce 1972 odhalil aféru Watergate, jež vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona.
Ačkoliv Trump už absolvoval několik brífinků ohledně hrozeb a možností, jak jim předejít, až po zvolení se oficiálně dostane k těm „nejhlubším tajemstvím“. Jeho mluvčí Hope Hicksová nechtěla nic specifikovat. „Dá se ale předpokládat, že Trumpa čeká série brífinků rozložených po celé období převzetí prezidentské funkce, jako tomu bylo i v minulosti,“ píše Woodward.
Stamiliony životů v rukou jednoho muže
Nejdůležitější brífink, jenž je zároveň chronologicky posledním, bude o možnostech nukleární války a obsahu slavného jaderného kufříku. Ten, familiérně zvaný „fotbalový míč“, obsahuje autentifikační kódy, které umožňují prezidentovi vydat pokyn k jadernému útoku a zároveň zamezit nepovolaným, aby tak učinili místo něj. V kufříku je i tzv. „černá kniha“, soubor přísně tajných kódovaných informací o 75 stranách. Obsahuje záložní plány k použití jaderných zbraní proti potenciálním protivníkům jako je Čína a Rusko v modelových situacích.
Existují tři kategorie cílů nukleárních střel – vojenské cíle, válku podporující či ekonomické terče a hlavní představitelé nepřítele. Existují i „podmožnosti“, které je možné kombinovat a vybrané cíle je možné vynechat.
Podle Woodwardových informací „černá kniha“ obsahuje i odhady obětí v případě nejdůležitějších cílů, někdy jde o miliony, jindy i o stamiliony potenciálních obětí. „Představitelé Bílého domu neuvěřitelné podrobnosti přirovnávají k detailům jako z legendárního parodického filmu Dr. Strangelove Stanleyho Kubricka,“ píše oceňovaný novinář.
„Prezidenti v minulosti neměli příliš zájem vědět o plánech pro případ nukleární války a zdráhali se přijmout zodpovědnost, kterou jaderný kufřík obnáší,“ cituje Woodward zdroje z Bílého domu.
Celkově je systém kufříku vytvořen pro rychlou odpověď v případě nouze. Rozhodnutí by v takové chvíli musel prezident USA udělat v řádu několika minut bez šance konzultovat s ministrem obrany, generály nebo představiteli Národní bezpečností rady (NSC).
Od ministerstva obrany bude Trump poučen o současných vojenských operacích v Afghánistánu, proti Islámskému státu a na dalších místech světa. „Dědím svět, který může vyletět do povětří každou minutu půltuctem způsobů a budu mít mocné, ale přitom pouze omezené a nejisté prostředky, jak tomu zabránit,“ řekl podle Woodwarda Obama v roce 2008 s tím, že to byl moment, ve kterém nejrychleji vystřízlivěl v představách o fungování světa. Že je to pravdivá příhoda, dokonce prezident sám potvrdil v interview o dva roky později.
Řeknou mu vše, co bude chtít
V úplně prvním školení Trumpa čeká detailní pohled na technické a lidské zdroje informací a metody, pomocí nichž se získávají z programů se speciálním přístupem (Special Access Programs), tedy nejcitlivějších zdrojů přísně tajných projektů, například o útocích dronů. Pokud Trump bude chtít, bude mu prozrazena identita kteréhokoliv špióna CIA v zahraničí. Ačkoliv v minulosti to podle Woodwarda zpravidla prezidenti nepožadovali, pokud nešlo o nějakého klíčového informátora CIA.
Další metody, které bude využívat, se týkají nejcitlivějších technických schopností Národní bezpečnostní agentury (NSA). Ta je schopná nabourat různé formy komunikačních kanálů v zahraničí, uložit jejich obsah a poskytnout jej všem analytikům, operativcům a prezidentovi. Ten je považován za „Prvního zákazníka“ zpravodajských služeb, které mu musí vyhovět ve všech požadavcích na přístup k tajným dokumentům.
  |
Druhý Trumpův brífink se bude týkat všech utajených akcí CIA, které mají za cíl změnit zahraniční události ve prospěch USA, ale bez toho, aby se o tom kdy dověděla veřejnost. Takových akcí je v současnosti zhruba tucet, všechny schváleny a podepsány prezidentem Obamou. Někeré mají podobu rozsáhlých „smrtících protiteroristických operací“. Jiné jsou zaměřeny na určitou zemi, kde mají za cíl například zastavit genocidu nebo platit politické opozici či rebelům.
Všechny operace budou pokračovat do té doby, než se Trump rozhodne zrušit je nebo změnit. Většinou se ještě před inaugurací prezident rozhodne, ve kterých chce pokračovat a ve kterých ne. Po složení přísahy je pak může jakkoliv modifikovat či zahájit nové.
Ze zákona musí o všech nových operacích prezident informovat zpravodajské komise Senátu i Sněmovny reprezentantů. V případě nejcitlivějších akcí mu stačí konzultovat s tzv. „Gangem osmi“, kam patří hlavní představitelé obou stran v obou komorách Kongresu a předsedové zpravodajských komisí obou komor spolu s jejich opozičními zástupci. K těmto nejdůležitějším akcím například patří opatření proti šíření jaderných zbraní nebo znalostí o jejich výrobě. Týká se to i ofenzivních kyberútoků zaměřených na nabourání do počítačových systémů cizích vlád.
Trump také dostane informace o domácích protiteroristických akcích Federální služby pro vyšetřování (FBI) a Oddělení pro bezpečnost vlasti. Dozví se také o plánech souhrnně zvaných „Kontinuita vlády“. Sem patří případy, kdy teroristický útok nebo jiný problém vede ke smrti prezidenta, či znemožnění výkonu jeho funkce.
V rukou nově zvolené hlavy státu tak bude osud USA i světa, do jejichž budoucnosti může rázně vstoupit a přitom při znalostech nejtajnějších informací bude neuvěřitelně omezován, aby tak činil.
