„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír,“ napsal Trump norskému předsedovi vlády. Trump uvedl, že i když myšlenka na mír bude vždy převládat, nyní se může soustředit na to, co je dobré a správné pro Spojené státy.
Nobelovu cenu za mír uděluje Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem. „Jasně jsem vysvětlil, a to i prezidentu Trumpovi, co je všeobecně známo, a sice že cenu uděluje nezávislý Nobelův výbor, nikoliv norská vláda,“ uvedl Störe.
Trumpův dopis je odpovědí na krátkou zprávu, kterou mu poslali Störe a finský prezident Alexander Stubb o svém nesouhlasu s Trumpovým plánem uvalit cla na evropské spojence kvůli tomu, že odmítají úsilí amerického prezidenta získat Grónsko, uvedl podle agentury Reuters Störe v prohlášení.
Trump v dopise zpochybnil nárok Dánska na Grónsko a jeho schopnost ochránit arktický ostrov před Ruskem a Čínou. „Proč mají vůbec ‚právo vlastnictví‘? Nejsou o tom žádné psané dokumenty, pouze tam před stovkami let přistála loď, ale naše lodě tam také přistávaly,“ napsala americká hlava státu na adresu Dánského království.
Chová se Trump racionálně?
Republikánský prezident uvedl, že od založení NATO udělal pro Alianci více, než kdokoliv jiný a že NATO by mělo nyní udělat něco pro Spojené státy. „Svět není v bezpečí, dokud nebudeme mít plnou a totální kontrolu nad Grónskem,“ napsal Trump v závěru dopisu.
Americký prezident dal najevo, že ostrov chce od Kodaně koupit, což odmítá dánská i grónská vláda. Trump v sobotu oznámil, že od 1. února zvyšuje dovozní cla pro osm států a že tato cla budou platit, dokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi Grónska od Dánska.
Dodatečná desetiprocentní dovozní cla se mají vztahovat na veškeré zboží dovážené do USA ze zemí, které se postavily proti Trumpovu přání tento arktický ostrov získat – tedy z Dánska, Švédska, Francie, Německa, Nizozemska a z Finska, které jsou členy EU, a také na Británii a právě Norsko.
