WASHINGTON -
Americký prezident Donald Trump odřekl své setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, které se mělo konat 12. června v Singapuru. Trump to Kimovi oznámil dopisem, který dnes Bílý dům zveřejnil. Za důvod svého rozhodnutí označil Kimovy nedávné projevy s nepřátelskými výpady proti USA.
Žena prochází před obří obrazovkou s fotografiemi Kim Čong-una a Donalda Trumpa.
foto: ČTK
Později při projevu v Bílém domě Trump ale nevyloučil, že se summit nakonec v dohodnutém termínu uskuteční, případně někdy později, záležet to ale bude na Kimově přístupu. KLDR předtím oznámila, že zlikvidovala své hlavní jaderné testovací středisko.
„Velmi jsem se na setkání s vámi těšil,“ napsal Trump Kimovi. „Bohužel z obrovského hněvu a otevřeného nepřátelství ve většině vašich posledních prohlášeních cítím, že by bylo nyní nevhodné dlouho plánované setkání uskutečnit,“ vysvětlil americký prezident. Podle Trumpa Severokorejci sice mluví o svém nukleárním arzenálu, ale „ten náš je tak obrovský a mocný, že se modlím k bohu, aby nemusel být nikdy použit“. Kimovi nicméně vzkázal, aby se nerozpakoval mu zavolat či napsat, pokud svůj názor na summit změní.
Poslední kapkou bylo podle nejmenovaného činitele Bílého domu čtvrteční reakce severokorejské diplomatky na středeční rozhovor viceprezidenta Mikea Pence s televizí Fox News. Pence v něm varoval, že by KLDR mohla skončit jako Libye za diktátora Muammara Kaddáfího, pokud nepřistoupí k jadernému odzbrojení. Náměstkyně šéfa severokorejské diplomacie Čche Son-hui nato uvedla, že Pchjongjang je zrovna tak připraven na jaderný konflikt jako na setkání u jednacího stolu, a Pencovy výroky označila za „ignorantské a hloupé“.
Armáda Spojených států je připravena odpovědět, pokud by se KLDR rozhodla provést nějakou nerozumnou a lehkomyslnou akci podle agentury Reuters Trump.
Pentagon následně oznámil, že armáda nijak kvůli KLDR nezvýšila svůj stav bdělosti, nadále zůstává v normálním režimu. Později zástupce Bílého domu uvedl některé další důvody zrušení summitu, včetně váznoucí komunikace mezi Washingtonem a Pchjongjangem při přípravě setkání.
„Pokud to bude třeba, americké síly jsou připravené,“ řekl Trump. O připravenosti americké armády hovořil s ministrem obrany Jamesem Mattisem. Dodal, že jsou více než kdykoli dříve připraveny reagovat na severokorejské hrozby.
24.května 2018 v 18:57, příspěvek archivován: 24.května 2018 v 19:26
I have decided to terminate the planned Summit in Singapore on June 12th. While many things can happen and a great opportunity lies ahead potentially, I believe that this is a tremendous setback for North Korea and indeed a setback for the world... https://t.co/jT0GfxT0Lc
Pentagon k tomu sdělil, že zrušení summitu nijak nezměnilo postoj ozbrojených sil a že cesta vpřed nyní záleží na Kimovi. Armáda je nicméně podle Pentagonu zárukou opory amerických diplomatů a toho, že aliance amerických spojenců zůstane silná. Pokud jde o pokračování diplomatického úsilí, je Mattis opatrně optimistický.
Rovněž Trump věří, že Kim udělá jen to, co je správné pro jeho lid. Korejci ze severu i jihu si podle prezidenta zaslouží žít v míru a harmonii.
Zrušení summitu Trump považuje za krok zpět, své rozhodnutí ale obhajuje nepřátelskou severokorejskou rétorikou vůči USA. Nevylučuje, že summit se nakonec uskuteční někdy později.
Bílý dům později uvedl i další důvody zrušení summitu. Severokorejci například minulý týden nedorazili na přípravnou schůzku s americkou delegací. „Náš tým čekal a čekal, ale Severokorejci prostě nepřišli,“ řekl ve čtvrtek nejmenovaný zástupce Bílého domu podle agentury DPA. Pchjongjang podle něj rovněž porušil slib, že čtvrteční likvidaci jaderných zařízení v KLDR budou moci přihlížet mezinárodní experti. Místo toho byli pozváni jen novináři, kteří věc nemohou odborně posoudit, uvedl zástupce Bílého domu.
Zdroj rovněž zopakoval Trumpovu výtku, že Kim náhle změnil postoj po své druhé návštěvě Číny. Severokorejský vůdce po nedávné návštěvě Pekingu navíc v prohlášení odmítl úplné zřeknutí se jaderných zbraní, což je ale pro USA podmínkou pro dohodu.
Podle agentury Reuters představitel Bílého domu řekl, že KLDR nereagovala na několik pokusů Bílého domu o navázání komunikace. Prezident Trump však chce využít každou příležitost k pokojnému zmírnění napětí ve vztahu s KLDR.
Zdroj rovněž uvedl, že před odesláním dopisu Kimovi s oznámením o předběžném zrušení summitu Trump ustavičně komunikoval se spojenci. Každé slovo dopisu také sám nadiktoval.
Vztahy USA a KLDR
Rozdělení poloostrova a válka Vztahy obou zemí jsou napjaté od konce druhé světové války. Korejský poloostrov se v srpnu 1945 rozdělil demarkační linií mezi sovětskými a americkými vojsky na 38. rovnoběžce na komunistickou Severní Koreu a Spojenými státy podporovanou Jižní Koreu. V červnu 1950 začala severokorejskou invazí korejská válka; obranu Jižní Koreje vedly USA. Válka skončila v červenci 1953 dohodou o příměří. Obnovena byla hranice na 38. rovnoběžce, kde vzniklo demilitarizované pásmo. Mírová dohoda ale nikdy nebyla uzavřena.
Krize kolem amerického plavidla Další krizi vyvolal útok čtyř severokorejských plavidel podporovaných dvěma stíhacími letouny na americkou výzvědnou loď Pueblo (AGER - 2) v lednu 1968. Severokorejci zajali celou její posádku. Zatímco Američané tvrdili, že jejich loď se plavila v mezinárodních vodách, podle druhé strany narušila výsostné vody KLDR. Krize se protáhla na rok a 82 amerických námořníků (jeden při útoku zemřel) se domů vrátilo až po 11 měsících zajetí. Loď se stala jedinou válečnou lodí USA v cizích rukách. V roce 1969 také Pchjongjang sestřelil dva americké špionážní letouny EC-121 a jeden vrtulník.
První sankce USA vyhlásily v lednu 1988 sankce proti KLDR v souvislosti s katastrofou jihokorejského letadla, na jehož palubě vybuchla v listopadu 1987 severokorejská bomba, a zařadily Severní Koreu mezi "teroristické státy".
První významné návštěvy Do Pchjongjangu přijel v červnu 1994 na třídenní soukromou návštěvu americký exprezident Jimmy Carter, který se setkal s tehdejším severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. V říjnu 1994, tři měsíce po smrti Kim Ir-sena, Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA, a to výměnou za dodávku jaderných reaktorů k civilním účelům. V říjnu 2000 navštívila KLDR americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, jednalo se o prvního takto vysokého představitele USA, který oficiálně navštívil KLDR. Jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem.
Osa zla a další krize Americký prezident George Bush v lednu 2002 řekl, že KLDR tvoří spolu s Íránem a Irákem "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. V říjnu 2002 také USA oznámily, že KLDR byla pod tlakem důkazů nucena přiznat, že pokračovala řadu let v tajném programu vývoje jaderných zbraní nehledě na dohodu z roku 1994. V srpnu 2004 KLDR prohlásila, že nevidí žádný důvod pro jednání s USA. V textu zveřejněném oficiální Korejskou ústřední tiskovou kanceláří (KCNA) byl Bush označen za politického hlupáka bez základní lidské morálky a tyrana, který zastiňuje Hitlera.
Severokorejské jaderné testy V říjnu 2006 provedla KLDR první jaderný test, dosud jich provedla šest. Všechny testy byly vždy odsouzeny a potrestány rezolucemi a sankcemi Rady bezpečnosti OSN a Spojených států, sankce jsou rozšiřovány. Jaderné zkoušky se konaly ve vesnici Pchunggje asi 100 kilometrů od hranic s Čínou. Severní Korea dnes oznámila, že své jaderné testovací středisko zcela zlikvidovala.
Odstranění z "černé listiny" V říjnu 2008 USA vyřadily KLDR ze svého seznamu zemí podporujících terorismus. Severní Korea následně oznámila, že obnoví demontáž svých jaderných zařízení. V roce 2009 ale KLDR jednostranně odstoupila od šestistranných rozhovorů o ukončení severokorejského jaderného programu a uskutečnila další jadernou zkoušku.
Věznění Američanů KLDR od roku 1996 uvěznila několik amerických občanů, nejčastěji za špionáž či protistátní činy. Pozornost vzbudil případ dvaadvacetiletého amerického studenta Otto Warmbiera, který zemřel ve Spojených státech krátce po propuštění ze severokorejského vězení. Warmbier byl v KLDR odsouzen v lednu 2016 k 15 letům těžkých prací za krádež propagačního plakátu z hotelu a do vlasti se vrátil po 17 měsících ve špatném zdravotním stavu a kómatu. Američtí lékaři uvedli, že měl těžce poškozený mozek. KLDR popřela americké obvinění, že by byl Warmbier mučen. Poslední tři věznění Američané se do vlasti vrátili letos počátkem května.
Severokorejské raketové testy KLDR loni odpálila tři mezikontinentální balistické rakety, z nichž některé přelétly území Japonska. KLDR též oznámila, že její rakety jsou schopné zasáhnout i území USA. Loni v září Trump varoval, že pokud bude KLDR ohrožovat USA a jejich spojence, nebudou mít USA jinou možnost, než KLDR zničit. Kim Čong-un pohrozil USA nejtvrdšími protiopatřeními v historii a o Trumpovi řekl, že je choromyslný. Trump Kim Čong-una v minulosti označil za "malého a tlustého" či za "rakeťáka".
Historická pozvánka V únoru vyhlásily USA nové sankce proti KLDR, což Pchjongjang označil za snahu USA podkopat zlepšování vnitrokorejských vztahů během zimních olympijských her v jihokorejském Pchjongčchangu, kterých se zúčastnili i sportovci z KLDR. Počátkem března se však USA s KLDR dohodly na historickém summitu. Prezident Trump se měl sejít 12. června s Kim Čong-unem v Singapuru. KLDR v posledních dnech opakovaně hrozila zrušením summitu, mimo jiné kvůli americko-jihokorejským manévrům či kvůli americkému tlaku na jaderné odzbrojení Severní Koreje. Trump dnes červnový summit odřekl a za důvod svého rozhodnutí prezident označil Kimovy nedávné projevy s nepřátelskými výpady proti USA. Kimovi také vzkázal, že je připraven se s ním v budoucnu setkat.
