„Mohl by mu někdo z jeho vysáté a vyhladovělé země laskavě oznámit, že i já mám jaderné tlačítko, ale je mnohem větší a mocnější než to jeho, a mé tlačítko funguje!“ napsal v úterý Trump na Twitteru s odkazem na Kimův pondělní projev. Severokorejský lídr v něm prohlásil, že má na stole stále připravené odpalovací tlačítko, ale jaderné zbraně použije jedině v případě, že by bezpečnost země byla ohrožena. Rovněž vybídl ke zvýšení výroby mezikontinentálních raket a jaderných hlavic a také k jejich rychlejšímu rozmístění.
Americké ministerstvo zahraničí v úterý Kimova vstřícná slova zhodnotilo skepticky. Mluvčí ministerstva Heather Nauertová interpretovala projev jako snahu „vrazit klín“ mezi tradiční spojence USA a Jižní Koreu. „Mohu vás ujistit, že k tomu nedojde,“ uvedla Nauertová v prohlášení.
Zatímco k USA zvolil tradičně ostrý postoj, sousední Jižní Koreji nabídl zlepšení vztahů a jednání o účasti severokorejské delegace na únorové zimní olympiádě, která proběhne právě v sousední zemi.
KLDR obnoví kvůli olympiádě horkou linku s Jižní Koreou
Severokorejský vůdce rozhodl, že jeho země ve středu znovu zprovozní pohraniční horkou linku zajišťující naléhavou komunikaci s Jižní Koreou. V televizním prohlášení to sdělil jeden z představitelů KLDR. Jižní Korea poté podle agentury AP oznámila, že se svým severním sousedem již zahájila na této lince předběžnou komunikaci s cílem prověřit, zda spojení dobře funguje. Mluvčí jihokorejského prezidenta označil obnovení horké linky v pohraniční vesnici Pchanmundžom za významný posun v napjatých vzájemných vztazích.
Obě země chtějí v nejbližších dnech jednat o účasti KLDR na zimní olympiádě, kterou bude v únoru pořádat právě její jižní soused.
Linku, která v minulosti představovala zásadní komunikační kanál mezi oběma zeměmi, KLDR opakovaně přerušovala v dobách zvýšeného napětí. Naposledy se tak podle agentury Reuters stalo v únoru 2016, kdy Pchjongjang linku pozastavil v odvetě za uzavření společné průmyslové zóny Kesong.
Představitel jihokorejského ministerstva pro sjednocení řekl Reuters, že jihokorejští činitelé jsou připraveni se svými severokorejskými protějšky po obnovení horké linky hovořit.
Kim Čong-un v pondělním novoročním projevu nabídl Soulu nezvykle smířlivé gesto, když řekl, že zvažuje vyslání severokorejské výpravy na olympiádu a je otevřen rozhovorům. Soul reagoval nabídkou jednání na vysoké úrovni.
Trump chce přestat finančně podporovat Palestince
V úterý americký prezident Donald Trump také prohlásil, že Spojené státy by mohly ukončit finanční podporu poskytovanou Palestincům, pokud jejich vedení nebude chtít jednat o míru s Izraelem. Podle Trumpa se USA za stovky milionů dolarů ročně nedostává ze strany Palestinců „žádného uznání či respektu“. Trump v prosinci popudil Palestince a další muslimské národy regionu tím, že uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a oznámil, že tam Washington přesune americkou ambasádu. Představitelka palestinské samosprávy označila Trumpovo úterní prohlášení za vydírání.
USA pozastavily vojenskou pomoc Pákistánu, Trump zemi viní z podpory terorismu |
„Ale když se Palestinci už nejsou ochotni bavit o míru, proč bychom jim v budoucnu měli platit jakékoli z těchto ohromných částek?“ napsal Trump na Twitteru v reakci na neochotu Palestiny akceptovat mírová jednání zprostředkovaná USA.
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás předminulý týden prohlásil, že Palestinci nepřijmou žádný mírový plán předložený Washingtonem a že se Spojené státy samy vyloučily z jednání právě Trumpovým krokem týkajícím se Jeruzaléma. Trump přitom dlouhodobě tvrdí, že chce obnovit zablokovaný mírový proces na Blízkém východě, čemuž podle znalců jeruzalémské rozhodnutí spíše uškodilo.
„Nenecháme se vydírat,“ uvedla v prohlášení přední představitelka Organizace pro osvobození Palestiny Hanan Ašrávíová s tím, že Trump sabotuje snahu o dosažení míru. „Nyní si troufá osočovat Palestince za důsledky svých vlastních nezodpovědných činů,“ dodala.
Trump ve svém twitterovém prohlášení dodal, že uznáním Jeruzaléma za izraelské hlavní město fakticky odstranil zásadní sporný bod jednání, za což očekává od Izraele výrazně vstřícné kroky. Zatímco kritici považují jeho tah za jednostranný ústupek izraelskému vedení, prezidentovi lidé jej vysvětlují jako gesto, které přiměje premiéra Benjamina Netanjahua k nabídce řešení přijatelných pro obě strany. Palestinci, kteří považují východní část Jeruzaléma za své hlavní město, však za aktuálních podmínek odmítají o míru jednat.
USA poskytují Palestině okolo 300 milionů dolarů (6,5 miliardy korun) ročně. Pro omezení této částky se v prosinci vyslovila Sněmovna reprezentantů s tím, že Washington by měl příspěvky výrazně snížit, pokud z nich Palestinci nepřestanou platit náhrady rodinám ozbrojenců, které zabili nebo uvěznili izraelští vojáci.