Trump šokoval slovy o „okupované Americe“ a vyslání armády do ulic

Nedělní pompézní akce v newyorské Madison Square Garden byla všechno jen ne umírněným setkáním s voliči. Republikáni vyložili všechny karty na stůl ještě před nástupem Trumpa na pódium. Na spirálu urážek, kterou minulý týden přiživila i Kamala Harrisová výroky o „fašistickém Trumpovi“, naskočil v zaplněné hale třeba kandidát na kongresmana David Rem, demokratku označil za „ďábla a Antikrista“.

Pak už reflektory zamířily na samotného Trumpa. „Spojené státy jsou okupovanou zemí,“ prohlásil. Právě takový výrok si podle CNN v moderní americké historii nedovolil žádný z prezidentských kandidátů. Trump tím chtěl ukázat na problém migrace, který je jedním z hlavních témat kampaně. „Hned první den spustím největší deportační program v americké historii, abych vyhnal tyto zločince. Zachráním všechna města a městečka, která byla napadena a dobyta,“ dodal Trump.

Svou soupeřku a nynější viceprezidentku označil za člověka s „velmi nízkým IQ“. „V těchto volbách se rozhodne, zda nastanou další čtyři roky hrubé neschopnosti a selhání, nebo zda začnou nejlepší roky v historii naší země,“ prohlásil Trump. „Žije se vám lépe teď než před čtyřmi lety? Nabízím vám naději. Pokud mi dáte svůj hlas, ukončím inflaci, zastavím příliv zločinců, kteří proudí do naší země. Americký sen bude znovu dosažitelný. Pokud vyhraji, velmi rychle vybuduji největší ekonomiku na světě,“ nechal se slyšet.

Armáda v ulicích a boj s nepřáteli

Trump se rovněž zasnil a poněkud neurčitě mluvil o vyrovnání účtů s „vnitřními nepřáteli“, a to i za pomoci armády. Nespecifikoval však, o kterých nepřátelích mluví. V minulosti v několika rozhovorech podobnou rétoriku volil při komentářích na adresu jeho politických soupeřů, zmiňoval i jejich stíhání.

Největší kontroverzi však nakonec vyvolal výstup Tonyho Hinchcliffa. Ten vtipkoval mimo jiné o hispánské menšině. „Jo, Hispánci rádi dělají děti,“ pokřikoval z pódia za smíchu publika. Portoriko následně označil za „hromadu odpadků“. Jen pár hodin po mítinku museli mluvčí Trumpovy kampaně ubezpečovat, že výroky známého komika „neodráží názory prezidenta Trumpa ani kampaně“.

33 fotografií

Proč taková panika kvůli komickému výstupu? Portoričané jsou sice občany USA, ale obyvatelé ostrova nemohou hlasovat v amerických prezidentských volbách. Miliony Portoričanů, kteří se přestěhovali do pevninské části Spojených států, však volit mohou a v Pensylvánii, která je považována za jeden z klíčových států nadcházejících voleb, žije početná portorická komunita.

Harrisová se tohoto přešlapu chytila a v neděli ve Filadelfii, která je největším pensylvánským městem, navštívila portorickou restauraci a na sociálních sítích sdílela video, v němž slíbila „investovat do budoucnosti Portorika“. Její kampaň v e-mailu později označila Trumpovu akci v Madison Square Garden za „nebezpečně rozdělující“ a „urážlivou“ s tím, že se nesla ve stejném duchu jako dosavadní Trumpovy projevy.

Proč měnit to, co funguje?

Jenže Trump moc dobře ví, že takto vedená kampaň funguje. Stačí se podívat na poslední průzkumy. Harrisová po bleskovém nástupu do prezidentského klání prudce vystřelila, v posledních dnech však o svou silnou pozici přichází. Celonárodní průzkumy pomiňme, ty ve specifickém volebním systému příliš nevypovídají.

Klíčové je rozložení sil v jednotlivých státech, zejména v takzvaných swing states. A i v nich se situace pomalu přelévá. V Pensylvánii, Nevadě a Wisconsinu jsou oba kandidáti podle respektovaného portálu 538 takřka vyrovnaní, rozdíly lze počítat v řádech desetin a s velkou rezervou tak zůstávají v rozmezí statistické chyby. Důležitý je však trend a v něm má navrch Trump, zejména ve výše zmíněné Pensylvánii, kde ještě na počátku října ztrácel i dva procentní body.

V kostce lze říci, že Trump Harrisovou překonává v praktických otázkách od ekonomiky po migraci. Podle respondentů by tyto problémy zvládl mnohem lépe než jeho demokratická soupeřka. Takřka padesát procent oslovených zároveň uvedlo, že Trump představuje pro Ameriku ohrožení, u Harrisové pro tuto možnost hlasovalo 43 procent lidí.

S velkou pravděpodobností se letošní volby zařadí k nejtěsnějším v historii. Primát dosud drží hlasování z roku 1876, kdy zvítězil se ziskem 185 volitelů republikán Rutherford B. Hayes, o jediného volitele porazil demokrata Samuela J. Tildena. Z relativně nedávných dob můžeme jmenovat památný duel George W. Bushe a Ala Gorea. Republikánský kandidát nasbíral 271 volitelů a zvítězil tak s náskokem pouhých pěti volitelů, i díky poněkud kontroverznímu sčítání na Floridě.