Trump dělal spojencům v NATO starosti už v předchozím funkčním období, kdy je kritizoval, že většina neplní ani dvouprocentní cíl na výdaje na obranu. Tlak na spojence vyvíjel pohrůžkou, že USA nepůjdou na pomoc tomu, kdo sám do své obrany dostatečně neinvestuje.
Nyní přišel další důvod, proč si Evropané budou dělat těžkou hlavu. Požadavek na pět procent evropským státníkům tlumočili lidé z Trumpova týmu, uvedl list Financial Times. Zároveň je ubezpečili, že americký prezident plánuje i nadále dodávat vojenskou pomoc Ukrajině.
Trump přitom během své předvolební kampaně sliboval, že pomoc přeruší a donutí Kyjev k okamžitým mírovým rozhovorům. Také opakoval svou hrozbu, že nechá spojence v NATO bez ochrany, pokud nevydají dostatek prostředků na obranu.
Trump hodlá tedy po své inauguraci 20. ledna zachovat americké vojenské dodávky do Kyjeva, což potvrzují tři na sobě nezávislé zdroje obeznámené s rozhovory mezi americkým prezidentem a evropskými představiteli.
Souhlasíte se zvýšením výdajů na obranu na pět procent HDP?
Požadavek na více než dvojnásobné zvýšení obranných výdajů bude pro většinu zemí představovat finanční šok. Jen Česká republika by musela místo plánovaných skoro 160 miliard Kč v případě splnění Trumpova přání vydávat kolem 400 miliard Kč ročně.
Dvouprocentní cíl plní v současnosti pouze 23 z 32 členů Aliance – Česko této hranice horko těžko dosáhlo až nyní. A Trumpův cíl považuje v současnosti za nereálný.
„Bezpečnost občanů bere vláda Petra Fialy vážně, proto vydává dvě procenta HDP na obranu a Česko tak konečně není v NATO černým pasažérem. Jsme připraveni s partnery v NATO jednat o dalším možném zlepšení spolupráce, včetně navyšovaní výdajů. Hranice pěti procent je však v současné době pro většinu členských států hodně vzdálená,“ sdělila na dotaz iDNES.cz mluvčí vlády Lucie Ješátková.
Podle Financial Times jeden zdroj tvrdí, že by se Trump mohl spokojit i s 3,5 procenta výměnou za nabídku výhodnějších obchodních podmínek pro USA. „Je jasné, že mluvíme o třech nebo více procentech pro (červencový summit NATO) v Haagu,“ řekl další evropský činitel.
Spojenci v NATO již právě jednají o zvýšení cíle na tři procenta na červnovém setkání šéfů států a vlád. Mnoho zemí se obává komplikací, které už to představuje pro jejich našponované státní rozpočty.