List Wall Street Journal ovšem později s odvoláním na zprostředkovatele mírových jednání napsal, že Írán o desetidenní odklad útoků na své elektrárny nežádal a že teprve předloží svou konečnou odpověď na americký 15bodový plán na ukončení války.
Šéf Bílého domu dal první ultimátum Íránu minulou sobotu. Blízkovýchodní zemi, na kterou Američané společně s Izraelci útočí už od konce února, tehdy dal 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, a to právě pod pohrůžkou zničení jejích elektráren. V pondělí nařídil podmínečně odložit tyto útoky o pět dnů s tím, že Washington v předchozích dnech vedl velmi produktivní rozhovory o úplném ukončení války na Blízkém východě. Odložení vojenských akcí Trump podmínil úspěchem pokračujících schůzek a diskuzí.
Ve čtvrtek zopakoval, že rozhovory, které zprostředkovává Pákistán, „jdou velmi dobře“. Republikánský prezident přitom během dnešního zasedání svého kabinetu v Bílém domě prohlásil, že si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotné dohodu s Íránem uzavřít.
Jeho zmocněnec Steve Witkoff potvrdil, že USA předaly Íránu 15bodový plán na ukončení bojů, který by podle něj mohl tvořit rámec mírové dohody. Washington se pokusí Teherán přesvědčit, že k návrhu neexistuje žádná jiná dobrá alternativa, uvedl Witkoff. Íránská strana ve čtvrtek podle médií přes prostředníky vzkázala, že stávající plán předložený USA naději na dohodu neznamená.
Před začátkem války procházela Hormuzským průlivem zhruba pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Kvůli hrozbám a útokům na lodě ze strany Íránu se provoz snížil přibližně o 90 procent, což vedlo k výraznému nárůstu cen ropy i plynu. Trump ve čtvrtek uvedl, že Írán dal Washingtonu „dar“ v podobě povolení deseti ropným tankerům vodní cestou proplout. Jednalo se podle něj o signál dobré vůle vést mírová jednání.
Dalších 10 tisíc amerických vojáků?
Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až 10.000 dalších vojáků do oblasti Blízkého východu, aby tak rozšířilo možnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v nynějším konfliktu s Íránem. Informoval o tom v noci na dnešek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu.
Čerstvé americké síly, které by pravděpodobně sestávaly z pěchoty a obrněných vozidel, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, kteří byli do oblasti vysláni už dříve, připomněl WSJ. Podle listu není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají bát tyto jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg, hlavního íránského terminálu pro vývoz ropy nedaleko jeho pobřeží.
