Před americké senátory v úterý předstoupili ředitelé zpravodajců kvůli prezentaci dvaačtyřicetistránkového dokumentu „Hodnocení světových krizí“, které je soubornou prací všech amerických tajných služeb.
Do prezidentských voleb v USA promluví i bývalý šéf Starbucksu. Chce nahradit Trumpa |
Tuto zprávu prezentovali v americkém senátu šéfové tajných služeb jako Daniel Coats, nebo ředitelka CIA Gina Haspelová. Jejich svědectví ukázala, nakolik si politika amerického prezidenta Donalda Trumpa protiřečí se zjištěními jeho tajných služeb.
Ačkoliv se šéfové zpravodajců snažili vyhnout přímé kritice současné vlády, šlo z jejich závěrů vyvodit, že nová zahraniční politika USA pod taktovkou prezidenta Trumpa jednak narušuje tradiční aliance a nutí dlouhodobé partnery k hledání nových spojenců, ale také naprosto odporuje zprávám tajných služeb.
  |
Jeden ze zásadních rozporů mezi informacemi zpravodajců a názorem prezidenta Trumpa představuje otázka íránského jaderného programu. Americký prezident Donald Trump v květnu loňského roku rozhodl, že se USA již nebudou podílet na dohodě s Íránem, jež vytváří mezinárodní kontrolu nad jeho jaderným programem. Podle prezidenta Teherán podváděl a smlouva byla pro USA nevýhodná. Jeho názor však rozhodně nesdíleli američtí zpravodajci.
„Nevěříme, že Írán v současnosti podniká jakékoliv aktivity, které bychom mohli považovat za podstatné ve vývoji jaderných zbraní,“ uvedl v úterý před senátní komisí ředitel amerických zpravodajských složek Daniel Coats. Reakce prezidenta na sebe nenechala dlouho čekat.
„Dávejte si pozor na Írán. Možná by se zpravodajci měli vrátit zpátky do školy!“ reagoval ve středu na závěry tajných služeb Donald Trump. „Zpravodajci jsou pasivní a naivní, když jde o Írán. Mýlí se. Je potencionálním zdrojem nebezpečí a konfliktu.“ Na jakých informacích svůj názor zakládá, však prezident nesdělil.
Rozpory i kolem KLDR
Největší protiklady v postojích vlády a zpravodajců pak přinesla problematika Severní Koreje. Prezident Trump v současnosti plánuje již druhé setkání s lídrem KLDR, které má naplno vyřešit otázky jaderného arzenálu asijské země. Již po prvním setkání lídrů obou zemí však americký prezident napsal na Twitter, že „již nehrozí severokorejská jaderná hrozba.“
Šéf zpravodajců Coats opět vidí tuto záležitost poněkud odlišně. Podle něj v KLDR stále probíhají „aktivity, které nejsou v souladu s úplnou denuklearizací“. Navíc rozložení jaderných zbraní, které zatím země podnikla, lze velmi snadno vrátit. „Lídři (Severní Koreje) stále vidí jaderné zbraně jako základní pojistku životnosti režimu,“ sdělil senátorům Coats.
Šéfka CIA následně uvedla, že podle zjištění agentury je severokorejský režim „stále oddaný myšlence, že vyrobí jaderné zbraně dlouhého doletu, které budou schopné ohrozit i Spojené státy.“ Pozitivní záležitostí však podle ní je, že KLDR je ochotná se Spojenými státy komunikovat.
