Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Trump přinesl Izraeli kocovinu. V jaderných rozhovorech přitvrdil i Teherán a protiíránská aliance se drolí

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. foto: Reuters

Analýza
Ve Vídni se v pondělí rozjelo již sedmé kolo jednání o obnovení mezinárodní dohody, která by měla výměnou za zrušení sankcí omezit íránský jaderný program. Kromě nekompromisních vyjádření hlavních aktérů přitom už i v Izraeli přibývá hlasů, že největší chybou posledních let bylo, když Spojené státy od dohody odstoupily, a Teheránu tak rozvázaly ruce.
  5:00

Turecko míří mezi globální hráče, snaží se udržovat vztahy s ostatními mocnostmi, říká expert

Dohoda výrazně omezující íránský jaderný vývoj a produkci platila déle než dva roky, v roce 2018 od ní ale odstoupil americký prezident Donald Trump, který ji coby dědictví po svém předchůdci Baracku Obamovi označil za nejhorší, na jakou kdy USA přistoupily.

„Dohoda to nebyla perfektní, možná ale nebyla tak špatná a rozhodně byla daleko lepší než situace, jíž Izrael čelí dnes,“ shrnul včera izraelský diplomat a politolog Alon Pinkas. Narážel na to, že po americkém odchodu ji přestal s ročním zpožděním dodržovat i Teherán. A tak zatímco do roku 2019 obohacoval uran na 3,67 procenta, dnes obohacuje na šedesát procent.

Kdyby chtěl Teherán získat jadernou bombu, což navzdory jeho popírání i absenci důkazů tvrdí jeho odpůrci, s dohodou by ji mohl mít za patnáct let. Nyní teoreticky za několik týdnů.

‚Největší chyba desetiletí‘

Rozpaky proto netají ani izraelští činitelé, kteří sami mezinárodní dohodu nejprve před šesti lety podkopávali a následně oceňovali, že ji Trump rozmetal. Bývalý šéf civilní rozvědky Mosad Josi Kohen na listopadové bezpečnostní konferenci připustil, že od té doby Írán výrazně zintenzivnil obohacování. „Je to pravda,“ přiznal. Exministr obrany Moše Ja’alon se vyjádřil podobně. „Největší chybou v íránské politice za poslední dekádu byl (Trumpův) odchod od dohody,“ prohlásil Ja’alon. „Sama dohoda byla historickou chybou, jenže stažení z ní poskytlo Íránu záminku pokračovat v programu,“ prohlásil politik.

Vídeňská jednání jsou první po výměně jak v Bílém domě, kde republikána Trumpa v lednu nahradil demokrat Joe Biden, tak v Teheránu, kde byl v červnu po liberálovi Hasanu Rouháním zvolen novým prezidentem konzervativní Ebráhím Raísí. Situaci dobře vystihl vojenský analytik listu Ha’arec Cvi Bar’el. „Je Západ ochotný připustit, že také Teherán chce nyní dosáhnout lepší dohody?“

V kostce lze shrnout, že zatímco židovský stát a některé západní vlády by rády, aby se nová dohoda nevztahovala pouze na jadernou tematiku jako ta původní z roku 2015, ale i na íránské konvenční raketové systémy, zahraniční politiku Teheránu či lidská práva, Teherán takové rozšíření nejenže nepřipouští, ale navíc si představuje, že pokud se má k dohodě vrátit, musejí být zrušeny i další sankce nad rámec těch, jež ukončovala dohoda z roku 2015.

Tomu odpovídají i pondělní výroky k vídeňským jednáním. „Pokud se Íránci rozhodnou k dohodě se nevrátit, pak se pochopitelně budeme muset podívat po dalších nástrojích, ať už diplomatických, či jiných, jak se k íránským jaderným ambicím postavit,“ prohlásil za USA hlavní emisar Robert Malley.

Turecká káva byla ‚satanským nápojem‘ a vedly se kvůli ní krvavé spory. S českým ‚turkem‘ nemá nic společného

Podobně varovně se vyjádřili i Íránci. „USA stále nechápou, že návrat k dohodě bez zrušení veškerých sankcí nepřipadá v úvahu,“ prohlásil íránský ministr zahraničí Hosejn Amír-Abdolláhján. „Návrat Spojených států k dohodě by byl navíc bezpředmětný, pokud by neexistovaly záruky, že se již nebudou opakovat hořké zkušenosti z minulosti.“

Jde o narážku na fakt, že zatímco jeden americký prezident dohodu podepsal, jeho nástupce ji zrušil. Izraelský analytik Bar’el k tomu podotýká, že technické parametry nové dohody a omezení íránského jádra jsou již prakticky domluveny, klíčovým problémem však je právě politický rozměr – například Bidenova neochota zavazovat k něčemu své nástupce, jak požaduje Teherán.

Íránské sbližování se Saúdy

Nekompromisní přístup k Íránu a jeho zájmům měl v Trumpově éře podporu nejen v Izraeli, ale také v Saúdské Arábii a dalších proamerických monarchiích arabského poloostrova. I tady však došlo k posunu. Mezi Saúdy a Íránci proběhlo od dubna několik kol usmiřovacích rozhovorů. Také Spojené arabské emiráty už nelze automaticky považovat za součást protiíránské osy. „Dohodli jsme se na otevření nové kapitoly,“ prohlásil před týdnem náměstek íránského ministra zahraničí a zároveň hlavní jaderný vyjednávač Alí Bákerí Kaní po průlomové návštěvě Dubaje.

Za této nové konstelace dostává širší rozměr další z pondělních vzkazů íránského ministra zahraničí Amíra-Abdolláhjána: „Příležitost k obnovení dohody nebude trvat věčně.“

Autor vede Centrum pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha.

Autoři:

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat