Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRada míru je v návrhu své charty popsána jako mezinárodní organizace, jejímž cílem je podpora stability, obnova spolehlivé a zákonné správy a dosažení trvalého míru v oblastech postižených či ohrožených konflikty. Nejprve by se zabývala konfliktem v Pásmu Gazy a poté by se měla rozšířit k řešení dalších konfliktů, píše agentura Reuters.
Organizace podle dokumentu vznikne ve chvíli, kdy chartu odsouhlasí tři státy. Trump by se měl stát jejím prvním, a podle Reuters i doživotním, předsedou a rozhodovat o zemích, které do ní budou přizvány. Za stálé členství v orgánu by podle amerických představitelů měl být vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun). Jako bezplatné se podle AP nabízí členství na tři roky.
Kolik pozvánek americké úřady rozeslaly dalším zemím, aby se připojily k projektu, který má podle amerického prezidenta prosadit nový způsob řešení mezinárodních konfliktů, není zcela jasné. Obdržení pozvánky do Rady míru potvrdily například Indie, Pákistán, Austrálie, Argentina, Egypt, Jordánsko či Kanada. Podle Reuters pozvání dostalo šest desítek zemí.
„Skutečně, prezident Putin také dostal pozvání diplomatickou cestou k účasti v této Radě míru. V současné době studujeme všechny podrobnosti návrhu,“ řekl Peskov. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, mluvčí Kremlu nesdělil. Uvedl, že Moskva si chce s Washingtonem vyjasnit „všechny nuance“.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó mezitím řekl, že premiér Viktor Orbán souhlasí s pozváním. Podle oficiálního prohlášení vietnamské diplomacie stejný krok učinil i generální tajemník vietnamské komunistické strany To Lam. Reuters píše, že pozvánku dostal také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev, který se rozhodl k Radě míru připojit.
Trumpova Rada míru by se potenciálně mohla stát rivalem Rady bezpečnosti OSN, která vznikla po druhé světové válce, poznamenala dnes AP. Patnáctičlenná RB OSN, kde má pět stálých členů právo veta, naráží v posledních letech opakovaně na veta usnesení ze strany stálých členů. Těmi jsou Rusko, USA, Čína, Británie a Francie.
Situaci v Grónsku Rusko sleduje
Trump tvrdí, že v Arktidě roste vojenská přítomnost Ruska a Číny. USA proto podle amerického prezidenta musí ovládnout Grónsko, aby zajistily svou národní bezpečnost. Trump o víkendu oznámil, že hodlá od 1. února uvalit dodatečné clo deset procent na některé evropské země, které se podle něj proti jeho přání získat Grónsko postavily. Největší ostrov světa je autonomní součástí Dánského království.
Podle Peskova je „těžké nesouhlasit“ s názorem, že by Trump „vyřešením otázky připojení Grónska“ vstoupil nejen do amerických, ale i světových dějin. Zdůraznil, že nehodnotí, zda je to dobře nebo špatně či zda by takový krok byl v souladu s mezinárodním právem.
„Vše, co se (okolo Grónska) děje, velmi pozorně sledujeme a analyzujeme. Pokud jde o naše plány ve vztahu k Dánsku a Grónsku, ponechám to bez komentáře,“ uvedl Peskov v odpovědi na otázku, jak Kreml hodnotí Trumpova vyjádření o hrozbách ostrovu ze strany Ruska.
Moskva již minulý týden vyjádřila znepokojení nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. NATO podle ní zvolilo cestu urychlení militarizace Severu a posiluje tam svou vojenskou přítomnost pod vykonstruovanou záminkou rostoucí hrozby ze strany Moskvy a Pekingu.
Dánsko je jedním z nejbližších spojenců Ukrajiny, které Rusko v roce 2022 v plném rozsahu vojensky napadlo. Podle dánských představitelů by případná americká anexe Grónska prakticky znamenala konec NATO. Právě oslabení jednoty Severoatlantické aliance či její rozpad je podle mnohých činitelů i expertů dlouhodobým cílem Ruska.
