Omezená dohoda, které vůdci USA a Ruska dosáhli během jejich úterního telefonátu, podle WP svědčí o tom, jak obtížné pro Trumpa může být ukončení války na Ukrajině navzdory jeho předvolebnímu slibu, že tak učiní do 24 hodin.
Ruský vůdce podle stanice BBC v hovoru poskytl Trumpovi právě tolik, aby šéf Bílého domu mohl tvrdit, že dosáhl pokroku ve vyjednávání o míru na Ukrajině, aniž by to vypadalo, že se Kremlem nechal obehrát. Putin v telefonátu souhlasil se zastavením útoků na energetické objekty na 30 dnů. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to určitá úleva pro civilisty, píše BBC s tím, že se však zdaleka nejedná o úplné a bezpodmínečné příměří, které USA po Rusku chtěly.
Kreml rozhovor s Trumpem uvítal jako signál, že Rusko začíná být opět vítáno v klubu světových velmocí navzdory své letité kampani zabírání území svých sousedů, podkopávání demokratických voleb a navazování vztahů s nepřáteli USA v Pekingu, Teheránu a Pchjongjangu, píše WP. Vysoký ruský představitel Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic, rozhovor mezi vůdci označil za „perfektní telefonát“, což podle WP vystihuje radost Kremlu z prudkého obratu v postoji Bílého domu k Rusku od nástupu Trumpa do funkce.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvTrump telefonátem podle WP nabídl Putinovi olivovou ratolest. Putin podle listu už dlouho truchlí nad statusem velmoci, který Rusko ztratilo po rozpadu Sovětského svazu. Po dobu své dlouholeté vlády se ruský vůdce snaží pomocí vojenské síly, sabotáží a kampaní politického vlivu vrátit Kremlu rovnoprávné postavení s Bílým domem při určování světových událostí navzdory pokleslé ekonomické síle Ruska. Žádný americký prezident až do Trumpova nástupu s povýšením Putina na téměř rovnocennou úroveň nesouhlasil, píše WP.
Deník The New York Times (NYT) píše, že pro Trumpa je dosažení příměří ve válce na Ukrajině prvním krokem k mnohem rozsáhlejší normalizaci vztahů s Ruskem. Trump ji prosazuje v době, kdy se většina jeho spojenců v NATO drží své strategie posledních tří let. Ta spočívá v sankcích, omezování vlivu Ruska a pokračující pomoci Ukrajině.
Podle NYT je pozoruhodné, že lídři po společném telefonátu nevydali žádné prohlášení o společných principech pro ukončení války. Byla tu však i gesta dobré vůle, píše NYT. Putin podle Kremlu prohlásil, že Rusko propustí 23 vážně zraněných ukrajinských vojáků a že ještě tento měsíc si s Ukrajinou vymění válečné zajatce. Výměna se bude týkat 175 vězňů z každé strany.
To, že se Trumpova administrativa vyhýbá diskusi o některých podrobnostech, včetně případné diskuse s Putinem o územních ústupcích, k nimž by mohli tlačit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve jménu ukončení bojů, může mít za cíl zachovat co největší flexibilitu v dalším vyjednávání, píše NYT.
Trump nyní zahájil jednání o budoucnosti Ukrajiny bez účasti Kyjeva, což ukrajinské představitele frustruje, píše WP. Zelenskyj však uvedl, že americký návrh na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu podporuje. Zároveň vyjádřil přání o telefonátu mluvit s Trumpem. Vedlejší role Ukrajiny ve vyjednáváních je podle WP pozoruhodná vzhledem k tomu, jak moc je pro tuto zemi v sázce, a vzhledem k tomu, že se vůdci USA a Ruska zřejmě na mnohém shodli.
Kallasová: Rusko ústupky udělat nechce
Podle šéfky evropské diplomacie kaji Kallasové telefonát mezi Trumpem a Putinem ukázal, že Moskvě nelze věřit a že Moskva nehodlá dělat žádné ústupky.
„Pokud si přečtete oba zápisy z rozhovoru, tak je jasné, že Rusko nechce učinit žádný ústupek,“ řekl Kallasová novinářům. Poukázala tak mimo jiné na odlišnosti americké a ruské verze prohlášení. Moskva uvedla, že Putin souhlasil s Trumpovým návrhem zdržet se po dobu 30 dní útoků na objekty energetické infrastruktury. Washington naopak uvedl, že příměří se týká oblasti energetiky a infrastruktury.
Podle finského prezidenta Alexandera Stubba Rusko musí prokázat, že chce skutečný mír. Podle Zelenského Moskva zatím ukazuje, že není připravena válku zastavit.
Rusko a Ukrajina se vzájemně obviňují z nočních vzdušných útoků, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenské ruský postup ukazuje, že Putin nemá na příměří zájem. Podobně se v Berlíně vyjádřil také německý ministr obrany Boris Pistorius.
Telefonát nedospěl k žádné dohodě o plošném příměří, se kterým Ukrajina předem souhlasila. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff v úterý nicméně řekl, že jednání o příměří začnou v neděli v saúdskoarabské Džiddě.
