„Americký prezident Donald Trump nedosáhl během dvoudenní návštěvy Číny žádných úspěchů ani pro sebe, ani pro zbytek světa,“ míní prominentní rakouský politik a europoslanec Helmut Brandstätter.
V období před summitem Trump budil dojem, že díky své početné delegaci složené z předních amerických šéfů firem přiveze domů významné zakázky pro americkou ekonomiku. Tak tomu však nebylo.
Vítězně z tohoto summitu podle docentky na americké Univerzitě Johnse Hopkinse Ling Chenové vyšla Evropská unie, která celou situaci sledovala s nervozitou. „Pro evropské lídry by měl být tento neohromující výsledek důvodem k úlevě, protože nepadlo nic, co by EU ekonomicky odsunulo na vedlejší kolej,“ řekla Chenová.
Poraženým v tomto případě lze nazvat ostrovní Tchaj-wan. Šéf Bílého domu totiž po summitu v Číně prudce otočil a ve svém komunikačním stylu osočil Tchaj-wan z krádeže amerického čipového průmyslu. „Ukradli nám čipový průmysl a říkal jsem to roky. Kdyby nějaký předchozí prezident uvalil stoprocentní cla na čipy, neztratili bychom čipový průmysl,“ řekl Trump v televizi Fox News.
Trump on Taiwan:
When you look at the odds, China is a very, very powerful, big country. That’s a very small island.
Think of it; it’s 59 miles away. We’re 9,500 miles away. That’s a little bit of a difficult problem.
If you look at the history, Taiwan was developed because we https://t.co/O9xAQjKyfa
„Když se podíváte na poměr sil, Čína je velmi, velmi mocná a velká země. A ten ostrov je opravdu malý. Zamyslete se nad tím: je to 59 mil daleko. My jsme 9500 mil daleko. To je trochu složitý problém,“ dodal Trump a vyzval obě země ke zklidnění situace.
Jiný slovník zvolil americký ministr zahraničí Marco Rubio, který byl kvůli svým předchozím protičínským vyjádřením na sankčním seznamu Pekingu. Byl to právě Rubio, kdo stál za zákonem, na jehož základě USA zavedly dalekosáhlé sankce vůči Číně kvůli využívání nucené práce Ujgurů. Krátce předtím, než se Rubio loni v lednu ujal úřadu, začaly čínská vláda a oficiální média první slabiku jeho příjmení přepisovat jiným čínským znakem. I proto mohl Rubio přijet do Pekingu navzdory předchozím sankcím.
„Politika USA v otázce Tchaj-wanu se k dnešnímu dni nezměnila,“ řekl Rubio. Číňané „tuto záležitost vždy vytahují... my vždy jasně vyjádříme svůj postoj a jdeme dál,“ dodal. Téma Tchaj-wanu však americké shrnutí jednání vůbec nezmínilo.
Zbraně pro Tchaj-wan jsou ukotveny v právu USA
Ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta tchajwanská vláda vydala prohlášení. „Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu,“ uvedla.
Šéf Bílého domu po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
„Tchaj-wan je demokratická, suverénní a nezávislá země, která není podřízena Čínské lidové republice,“ zopakovalo ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobý postoj tchajwanské vlády. Současně v prohlášení vyjádřilo přesvědčení, že ani politika Washingtonu se nezměnila.
Otázka Tchaj-wanu vířila americkou debatu o bezpečnosti už před odletem Trumpa do Pekingu. Skupina amerických senátorů na Trumpa naléhala, aby pokročil s odkládaným prodejem zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 14 miliard dolarů (asi 290 miliard Kč).
Návrh balíčku se už několik měsíců zdržuje na americkém ministerstvu zahraničí a zákonodárci Trumpa požádali, aby jej předal Kongresu. Bílý dům i Kongres na konci loňského roku schválily předchozí balíček zbraní pro Tchaj-wan v hodnotě 11,1 miliardy dolarů.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně trvá vláda jedné strany. Diplomatické vztahy s Tchaj-wanem ale udržuje pouze 12 států, většinou z Karibiku. Z Evropy jen Vatikán.
Trump odjel s jedinou obchodní dohodou
Čínský prezident Si Ťin-pching označil summit za „přelomovou návštěvu“, zatímco Trump hovořil o „skvělých dnech“, během nichž byly uzavřeny „fantastické obchodní dohody“. Zdá se však, že oba politici zůstali pouze u slov.
Trumpova delegace totiž neučinila významný pokrok v žádné z potřebných oblastí, a to včetně Tchaj-wanu, války v Íránu ani v otázce čipů společnosti Nvidia. Posledně jmenovaná společnost na poslední chvíli vyslala na jednání svého šéfa Jensena Huanga.
Pozitivní zprávou však je, že se obě strany dohodly, že budou usilovat o zachování a prodloužení křehkého „obchodního příměří“, jehož bylo dosaženo po loňské celní válce.
Velkého úspěchu nedosáhl americký prezident ani v obchodní dohodě o nákupu letounů americké společnosti Boeing. Trump dříve proklamoval, že Číňané chtějí koupit až 500 těchto letounů. Nakonec odjel s kontraktem na 200 letadel. V důsledku toho byli investoři v USA zklamáni a akcie společnosti Boeing na Wall Street oslabily o čtyři procenta.
Šéf Bílého domu prohlásil: „Si si objedná 200 letadel... 200 velkých.“
Velká objednávka u společnosti Boeing byla jednou z mnoha obchodních dohod, které se od těchto pozorně sledovaných jednání očekávaly. Když však Trump v pátek Čínu opouštěl, byla to jediná významná dohoda, která byla oznámena.
Poslední velkou objednávku u společnosti Boeing Čína zadala během Trumpovy návštěvy Pekingu v listopadu 2017, kdy se zavázala koupit 300 letadel Boeing. Vztahy mezi oběma zeměmi se poté zhoršily a objednávky společnosti Boeing z Číny vyschly.
Čínský přístup k nákupu letadel je poněkud odlišný. Na rozdíl od západního volnětržního modelu nakupuje pro čínské aerolinky letadla přímo čínská vláda a až poté je prodává svým aerolinkám.
Tlak na Íránce a pomoc s Hormuzem
Těsně před pátečním závěrečným setkáním Trumpa a Si Ťin-pchinga vydal čínský ministr zahraničí ostré prohlášení, v němž vyjádřil nespokojenost s válkou USA a Izraele proti Íránu.
„Tento konflikt, k němuž nikdy nemělo dojít, nemá žádný důvod pokračovat,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že Čína podporuje snahy o dosažení mírové dohody v této válce, která vážně zasáhla dodávky energie a světovou ekonomiku.
Ve čtvrtek Trump v rozhovoru pro Fox News uvedl, že Si nabídl „pomoc“ při znovuotevření Hormuzského průlivu a slíbil, že do Íránu nepošle vojenské vybavení. Čínská strana se však k tomu nevyjádřila.
Před summitem Trump doufal, že Čína vyvine tlak na svého íránského spojence, aby našel řešení k ukončení konfliktu.
„Je docela možné, že Číňané budou v nadcházejících týdnech na Íránce vyvíjet nenápadný vliv, ale pravděpodobně z toho bude vidět jen málo,“ řekl Ian Lesser, významný spolupracovník The German Marshall Fund.
Zmínil se Trump o Ukrajině?
Trumpa v Siově sídle vystřídá příští úterý ruský vůdce Vladimir Putin. Ten bude v Číně jednat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dvoustranných vztazích a vymění si s ním názory na zásadní mezinárodní a regionální otázky.
Putin a čínský prezident se naposledy viděli loni v září v Pekingu, kdy Si Ťin-pching nazval Putina „starým přítelem“ a Putin čínského prezidenta „drahým přítelem“. Čína a Rusko jsou blízkými hospodářskými i politickými partnery a jejich vztahy se ještě více prohloubily po začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022.
Ve výstupech z jednání lídrů dvou největších světových ekonomik nepadla zmínka o tom, že by Trump s čínským prezidentem hovořili o snahách ukončit válku na Ukrajině.
V pátek čínský ministr zahraničí Wang I rovněž oznámil, že čínský prezident v září navštíví na pozvání prezidenta Trumpa Spojené státy. Poslední státní návštěva Si Ťin-pchinga ve Spojených státech se uskutečnila 22. září 2015, kdy ho v Bílém domě přijal tehdejší prezident Barack Obama.
