Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Během rozhovoru Donald Trump předložil návrh, aby se znepřátelené strany zdržely po dobu 30 dnů útoků na objekty energetické infrastruktury. Vladimir Putin na tuto iniciativu odpověděl kladně a hned vydal ruským vojákům příslušný rozkaz,“ oznámil Kreml.
Ruský prezident podle něho označil za klíčovou podmínku pro vyřešení konfliktu na Ukrajině úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu.
„Lídři se dohodli, že posun k míru bude zahájen příměřím v oblasti energetiky a infrastruktury, jakož i jednáními o zavedení námořního příměří v Černém moři, úplného příměří a trvalého míru,“ uvedl Bílý dům po skončení telefonátu, který trval zhruba dvě a půl hodiny.
Jednání podle něho budou zahájena okamžitě a uskuteční se na Blízkém východě. První rozhovory Američanů a Rusů a následně Američanů a Ukrajinců se uskutečnily v Saúdské Arábii.
Putin amerického prezidenta informoval, že ve středu 19. března si Rusko a Ukrajina vymění po 175 zajatcích a Rusko jako „gesto dobré vůle“ předá Kyjevu 23 těžce raněných ukrajinských vojáků.
Kreml zdůraznil, že ruský prezident v telefonátu „potvrdil svou principiální oddanost mírovému vyřešení konfliktu“ a vyjádřil připravenost spolupracovat s americkými partnery na vypracování možných cest k urovnání, které by mělo být komplexní, udržitelné a dlouhodobé.
Putin také poukázal na to, že při urovnání konfliktu je nezbytné přihlížet k „bezpodmínečné nezbytnosti odstranit prvotní příčiny krize a zákonným zájmům Ruska“. Kyjev obvinil z „neschopnosti“ vyjednávat.
Ohledně příměří ruský prezident podle Kremlu poukázal na „podstatné momenty“ týkající se zajištění kontroly nad případným příměřím po celé tisícikilometrové frontové linii, jakož i nezbytnosti zastavit mobilizaci sil na Ukrajině a ukončit přezbrojování ukrajinských ozbrojených sil.
Vztahy, Kurská oblast, strategické zbraně i sport
Lídři se věnovali také situaci v ruské Kurské oblasti, kam loni v létě překvapivě vpadla ukrajinská armáda, jež dosud kontroluje část tamního území. „Ruská strana je připravena řídit se humanitárními ohledy a v případě jejich kapitulace garantuje životy a slušné zacházení s vojáky ukrajinských ozbrojených sil,“ zdůraznil Kreml ve svém prohlášení.
„Pozornost byla věnována i zločinům spáchaným ukrajinskými ozbrojenci na civilním obyvatelstvu v Kurské oblasti,“ podotkla Moskva. Je to přitom právě ona, kdo od počátku bojů opakovaně čelí obvinění z vraždění ukrajinských civilistů a záměrných útoků na civilní infrastrukturu.
Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety vpadla do sousední země a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války, dal dříve opakovaně najevo, že Rusko nepřipustí členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci.
Požaduje rovněž „demilitarizaci“ sousední země a také stažení ukrajinských vojáků ze čtyř ukrajinských oblastí, které ruská vojska po zahájení invaze v únoru 2022 částečně okupovala a jež Moskva na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává, podobně jako anexi poloostrova Krym z roku 2014.
Prezidenti podle Bílého domu rovněž hovořili obecně o Blízkém východě jakožto regionu „potenciální spolupráce s cílem zabránit budoucím konfliktům“. Trump a Putin se také shodli, že by Írán nikdy neměl být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael.
Dalším tématem telefonátu byly otázky týkající se strategických zbraní a toho, jak zabránit jejich šíření. „Dále jednali o potřebě zastavit šíření strategických zbraní a budou spolupracovat s dalšími stranami s cílem zajistit co nejširší uplatnění,“ uvádí se v prohlášení.
Závěrem lídři mluvili také o zlepšování bilaterálních vztahů. „Oba lídři se shodli, že budoucnost se zlepšenými dvoustrannými vztahy mezi USA a Ruskem má obrovské přínosy. To zahrnuje obrovské hospodářské dohody a geopolitickou stabilitu po dosažení míru,“ uvedl Washington.
Trump podle Kremlu podpořil Putinovu myšlenku pořádat v USA a Rusku hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči hrajícími NHL a KHL.
Velmi dobrý rozhovor, chválí si Trump
Trump rozhovor s Putinem označil za „velmi dobrý a produktivní“. „Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec na ukončení války,“ uvedl na své sociální síti Truth Social.
Trump také poznamenal, že Putin i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtějí, aby válka skončila. „Tento proces je nyní v plném proudu a doufejme, že se nám to v zájmu lidstva podaří!“ dodal.
Stanice BBC podotýká, že jedinou reálnou dohodou mezi vůdci se stal Putinův souhlas s návrhem, aby se obě strany konfliktu na 30 dnů zřekly útoků na energetické objekty. Kreml se nezmínil o jakýchkoliv konkrétnějších dohodách otvírajících cestu k 30dennímu příměří, se kterým pod tlakem Washingtonu souhlasila Ukrajina, dodala.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov před úterní schůzkou avizoval, že existuje „určité porozumění“ mezi Kremlem a Bílým domem vzhledem k předchozímu telefonátu mezi prezidenty a jednání amerických a ruských činitelů. Trump si s Putinem telefonoval už v polovině února. V minulém týdnu byl Moskvě jeho speciální vyslanec Steven Witkoff.
Agentura Reuters před telefonátem uvedla, že Trump bude s Putinem zřejmě jednat o územních ústupcích ze strany Kyjeva a o správě Záporožské jaderné elektrárny, která se nachází v Ruskem okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Ukrajina nechce neutralitu ani menší armádu
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v úterý zdůraznil, že Ukrajina nehodlá jednat o neutralitě ani o snížení počtu svých vojáků a nikdy neuzná dočasně okupované území za ruské.
Uvedené body Jermak označil za „červené linie“, tedy nepřekročitelné meze, a za požadavky, na které Ukrajina nikdy nepřistoupí.
Ukrajinský prezident Zelenskyj už dříve uvedl, že o suverenitě jeho země nelze vyjednávat a že Rusko se musí vzdát území, kterého se zmocnilo.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením tehdejšího prezidenta Joea Bidena společně s dalšími západními zeměmi postavily na stranu Kyjeva, kterému poskytly mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní a na Rusko kvůli jeho agresi uvalily sankce.
Po lednovém nástupu Trumpa USA změnily postoj ke konfliktu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů a obnovily komunikaci s Rusy.
