Po krizi, dramatu či bezmála tragédii si pro popis současného dění v helénské zemi lze opět vypůjčit slovo řeckého původu. Paradoxní. Právě tak na některé může působit čtvrteční odstoupení řeckého premiéra Alexise Tsiprase.
Řecký premiér Tsipras rezignoval. Otevřel tím cestu k předčasným volbám |
Jednačtyřicetiletý politik totiž rezignoval i proto, aby v příštích předčasných volbách upevnil svou mocenskou pozici. Věří, že vyhraje. A to přesto, že za sedm měsíců v čele země nesplnil ve výsledku žádný z předvolebních slibů radikálně levicového hnutí Syriza, jemuž předsedá. Spíše naopak.
Začátkem července se Tsipras – výměnou za nutnou finanční pomoc své zadlužené vlasti – v Bruselu zavázal k dalším tvrdým úsporným opatřením. Přízeň voličů však překvapivě neztratil, zato někteří straničtí kolegové se k němu obrátili zády. V pátek sváry v Syrize vyvrcholily. Pětadvacet poslanců vládní partaj opustilo a založilo novou stranu Lidová jednota (Laiki Enotita).
„Staneme se hlavní a rozhodující politickou silou,“ citoval list Kathimerini zakladatele strany a nedávno odstoupivšího ministra energetiky Panajotise Lafazanise. Strana se podle vystudovaného matematika z aténské univerzity „pokusí obsáhnout ducha a podstatu tužeb dvaašedesáti procent Řeků“, kteří zkraje léta hlasovali v referendu proti dalším škrtům. „Ne, které zaznělo v referendu, nebude ‚sirotkem‘ v těchto volbách,“ slíbil Lafazanis, jenž odmítá „diktát Bruselu“ a volá po vystoupení země z eurozóny. Přechod Řecka od společné evropské měny k původní drachmě pak slibuje provést „citlivě a uváženě“.
Je ale otázka, jak moc a zda vůbec může nová strana uškodit vládní partaji. Krizí unavené voliče bude lákat na podobná hesla, díky nimž Syriza před zatím posledním – lednovým – hlasováním získala převahu.
Volby již 20. září
Nové hnutí navíc bude oproštěno od tíže závazků mezinárodním věřitelům, díky kterým se Řecko v platební neschopnosti dostalo ke třetímu balíku záchranné pomoci. Tentokrát ve výši až 86 miliard eur do tří let. Na druhou stranu Lidová jednota se nemůže opřít o některé výrazné osobnosti Syrizy, které se v poslední době kriticky pustili do odstupujícího premiéra. Kupříkladu bývalý ministr financí Janis Varufakis nebo předsedkyně parlamentu Zoe Konstantopulová se k novému hnutí nepřidali.
Zatím však ani není zcela jisté, zda Řekové na podzim zamíří k urnám. Padne-li totiž vláda do roka od svého vzniku, řecká ústava nařizuje pověřit sestavením nového kabinetu dvě nejsilnější opoziční strany.
Eurozóna dohodla nové podmínky pomoci Řecku, země dostane až 86 miliard eur |
Mandát k sestavení nové vlády tak v pátek ráno dostal Evangelos Meimarakis, šéf konzervativní Nové demokracie. Když do tří dnů neuspěje, šanci zřejmě dostane Lafazanis s Lidovou jednotou. Strana o 25 členech se totiž hned po vzniku stala třetí nejsilnější politickou silou v třísethlavém parlamentu. A to na úkor extrémně pravicového Zlatého úsvitu se sedmnácti poslanci.
Jen málokdo ale věří, že opozičním stranám se v příštích několika dnech podaří vládu sestavit. Ostatně Tsipras prohlásil, že Syriza do žádné koalice nevstoupí. Když ne, volby budou do měsíce. Nejčastěji se hovoří o neděli 20 .září.
Lídři věří, investoři se bojí
Řecký premiér rezignoval v den, kdy Atény dostaly první třináctimiliardovou injekci od věřitelů. Ty by tak zpráva, že se Řecko opět žene do voleb, a tedy možné chaotické situace, teoreticky mohla mírně znervóznit. Vždyť od infarktového vyjednávání s nevyzpytatelnými řeckými politiky uplynul sotva měsíc a půl.
Nicméně evropští představitelé považují rezignaci řeckého premiéra vesměs za krok k upevnění podpory pro záchranný program. Doufají, že se zbaví stranických kverulantů. Naopak investoři znervózněli. Obávají se, že předčasné volby povedou k průtahům při zavádění nutných reforem.