Čtvrtek 6. srpna 2020svátek má Oldřiška 26 °C polojasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Turci touží po turistech z EU, ti by ale museli po návratu do karantény. Je za tím politika, volá Ankara

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu (vlevo) se svým protějškem Heiko... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu (vlevo) se svým protějškem Heiko... | foto: Reuters

BERLÍN/PRAHA Obyvatelé Německa, a nejen oni, mají cestu na dovolenou do Turecka stále přivřenou. O udělení výjimky se ve čtvrtek v Berlíně pokoušeli hned dva turečtí ministři, ale neuspěli.

Když se v úterý státy Evropské unie shodly na seznamu třetích zemí, jejichž občané mohou po koronavirové pauze znovu přicestovat na území bloku, přineslo to nejedno překvapení. Výčet totiž na jednu stranu obsahuje státy, s nimiž Evropu nepojí zrovna silný turistický provoz (třeba Rwanda či Uruguay), na druhou stranu v něm některé frekventované destinace chybí. Například Turecko či Egypt.

Seznam není stoprocentně závazný, jednotlivé členské státy jej mohou zúžit. Hlavním kritériem pro udělení „zelené karty“ byla epidemiologická situace v příslušných zemích, EU také od těchto států vyžaduje reciprocitu. Aktualizace má probíhat každých 14 dní.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu (vpravo) se svým protějškem Heiko...
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu (vlevo) se svým protějškem Heiko...

Viděno z opačného směru sice absence na seznamu neznamená, že by unijní občané do „nezelených“ zemí vůbec jet nemohli, po návratu domů by se však většinou museli odebrat do karantény či snést jiné restrikce. To masový cestovní ruch v praxi vylučuje.

S tím, že zůstalo alespoň prozatím mimo, se těžce smiřuje zejména Turecko. V zemi totiž hraje turistický ruch podstatnou roli, v poslední době do Turecka každoročně mířilo 40 až 50 milionů zahraničních návštěvníků. Nejsilnější kontingent loni tvořili Rusové (asi 7 milionů turistů), v součtu však na tureckých plážích i jinde tvoří většinu návštěvníci ze zemí EU.

Vzhledem k tomu, že počty turistických příjezdů v dubnu a květnu spadly kvůli koronavirové krizi v porovnání s loňským rokem přibližně na jednu setinu, je zřejmé, že hlavní turecké turistické oblasti (tj. jižní pobřeží kolem Antalye plus Istanbul) zoufale vyhlížejí zahraniční turisty.

„Jsou tu politické motivy“

Vyjednat výjimku pro cesty do Turecka se ve čtvrtek snažili v Berlíně turečtí ministři zahraničí a turistiky Mevlüt Çavuşoglu a Mehmet Ersoy. Cíl jejich cesty byl logický, z žádné jiné země EU nemíří do Turecka tolik lidí jako z Německa.

Turecká delegace ovšem v německé metropoli nepochodila a Çavuşoglu po jednání se svým protějškem, německým ministrem zahraničí Heikem Maasem, neskrýval rozčarování. „Je vidět, že rozhodovaly politické motivy,“ řekl šéf turecké diplomacie a vyzval EU, aby se při rozhodování řídila „objektivními kritérii“.

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu (vpravo) se svým protějškem Heiko...

Podle Çavuşogla jsou na seznamu volného cestování do nebo z EU země, které měly v koronavirové krizi horší výsledky než Turecko.

Turci se také podivují nad tím, že oficiální varování před cestami do Turecka, vydané již dříve v Berlíně, má být platné až do konce srpna. V dokumentu se doslova praví, že Turecko sice Němcům vstup na své území povoluje, avšak německá vláda varuje „před jakýmikoli nikoli nezbytnými cestami do Turecka včetně turistiky“.

Maas se ve čtvrtek snažil napjatou situaci mírnit poukazem na fakt, že rozhodnutí prozatím nechat Turecko „mimo“ bylo přijato na unijní úrovni a že německé varování se netýká občanů tureckého původu. Takových lidí jsou v Německu nejméně tři miliony a většina z nich zemi svých předků pravidelně navštěvuje.

Napjaté partnerství

Vztahy mezi Tureckem a EU stejně jako ty německo-turecké prošly v souvislosti s přitvrzováním politiky tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana řadou krizí.

Turci těžce nesou, že rozhovory o budoucím členství země v Evropské unii již řadu let nepokračují (EU to odůvodňuje zásadními nedostatky v kvalitě právního státu a při dodržování lidských práv), a snažili se k nátlaku na Evropu využít uprchlické krize. EU poskytla Turecku jako kompenzaci za starost o více než tři miliony syrských běženců pobývajících na tureckém území miliardy eur.

Značnou pozornost vzbudila v roce 2016 tzv. Böhmermannova aféra, která propukla v souvislosti se satirickou videonahrávkou zesměšňující tureckého prezidenta. Ankara si kvůli tomu předvolala německého velvyslance a tlačila na Berlín, aby zahájil stíhání autora prezentace, komika Jana Böhmermanna.

Kancléřka Angela Merkelová se Turecku sice zprvu omluvila za „mezinárodně urážlivou báseň“, tuto omluvu ovšem později označila za chybu.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství zlatých adres. Pražská vila za půl miliardy je na prodej

Vila Na Zátorce 13 (Praha, 26. července 2020) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mohutná, ale v rámci okolní zástavby celkem nenápadná cihlová stavba v srdci diplomatické čtvrti pražské Bubenče je...

Kůže je zrcadlem vnitřních chorob, říká lékař. Jaké nemoci může ukázat?

Petr Arenberger, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také...

Jak se dělá byznys za miliardy. Agent Paska o přestupu Součka i dalších

Pavel Paska | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Jak se zrodil rekordní přestup záložníka Součka do Anglie? Kam asi tak půjde střelec Schick? Co očekává od zázračného...