14. dubna 2017 12:07 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Turci v neděli rozhodnou v referendu o zásadní změně ústavy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 7Diskuse
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. | foto: ČTK

ANKARA/PRAHA Občané Turecka budou mít v nedělním referendu možnost vyjádřit se k ústavní změně, která může zásadním způsobem proměnit politický systém ze současného parlamentního na prezidentský. Pokud návrh přijmou, čeká Turecko největší politický obrat od vyhlášení republiky v roce 1923.

V parlamentu návrh prošel v lednu prostou většinou a podepsal jej prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož pravomoci se mohou po přijetí změn významně rozšířit a umožnit mu v případě, že vyhraje dvoje příští volby, zůstat ve funkci až do roku 2029.

V návrhu se předpokládá 18 ústavních změn. Zruší se post premiéra a pravomoc jmenovat vládu bude mít prezident. Padne nynější podmínka jeho nestranickosti, počet poslanců se zvýší o 50 členů na 600 a jejich minimální věk se sníží z 25 na 18 let. Zrušeny budou vojenské soudy a prezident bude moci jmenovat čtyři ze 13 členů nejvyššího soudu.

Turci ve Frankfurtu během veřejné přednášky.
Turci v Německu během hlasování o ústavních změnách.

Návrh na změnu politického systému přišel po loňském nezdařeném vojenském puči, při němž zahynulo přes 240 lidí a 1400 osob bylo zraněno. Za zosnovatele turecké vedení označilo duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA. Vláda zahájila mezi jeho stoupenci rozsáhlé čistky, ve věznicích skončilo na 47.000 osob a o práci přišlo nebo bylo suspendováno přes 100.000 lidí.

Erdogan a jeho stoupenci změny propagují jako cestu k vytvoření silného a stabilního Turecka, kritici poukazují na soustřeďování moci do rukou jednoho muže. Od roku 1923 se konalo šest referend, nejvýznamnější bylo to v roce 2007, které rozhodlo o přímé volbě prezidenta. To letošní se koná v citlivé době výjimečného stavu vyhlášeného po loňském puči, v období umlčování opozice z řad politiků, vzdělanců, novinářů i médií.

Průzkumy ukazují, že výsledek bude velmi těsný a že změny mohou být přijaty pouze 51 až 52 procenty hlasů těch, kteří zaškrtnou na lístku evet - ano. Čeká se vysoká účast a hovoří se až o 80 procentech, což byla i přibližně účast v posledních parlamentních volbách v listopadu 2015.

Znalci se domnívají, že pro Turecko nebude dobré odmítnutí ani přijetí změn. Obojí může přinést předčasné volby, a tedy další nejistotu. Přijetí učiní z Turecka zemi jednoho muže a z kritiků se stanou zrádci. Už nyní se na ty, kdo vedli kampaň pro hayir - ne, pohlíželo jako na teroristy. Erdogan zašel dokonce tak daleko, že jim hrozil, že riskují svůj posmrtný život. Označil je za Gülenovy stoupence a spojence Strany kurských pracujících (PKK), považované za teroristickou.

I když vláda tvrdí, že změna ústavy umožní zahájit dlouho slibované ekonomické reformy, investoři si tím nejsou tak jisti. Slogan o stabilitě podle nich nikoho neuklidňuje, protože Turecko potřebuje zásadní strukturální změny, posílení produktivity a liberalizaci pracovního trhu. V masivní kampani Erdogan vsadil na nacionalismus vystupňovaný po puči a snažil se nacionalistickou kartou získat voliče doma i v diaspoře. Razantnost kampaně vystupňovala napětí ve vztahu Turecka s Evropskou unií a zejména s Německem a Nizozemskem.

Protože tyto země odmítly povolit tureckým politikům pořádat shromáždění s tureckou menšinou, vysloužily si od Erdogana osočení z nacistických praktik. „Evropa skončila, nemá už co říci světu ani nám,“ hřímal. Turci zahájili vstupní rozhovory s EU v roce 2005, teď Erdogan prohlašuje, že Turecko může přehodnotit vztahy s unií a že by se mohlo uspořádat další referendum o tom, zda bude vůbec o vstup dále usilovat. Zcela v rozporu s podmínkami kladenými unií pro vstup Erdogan řekl, že schválí-li parlament obnovu trestu smrti, on zákon podepíše. O obnově nejvyššího trestu se v Turecku hovoří od loňska.

Eskalace vztahů s EU se promítla i do NATO, jehož je Turecko členem. Odmítlo účast na několika cvičeních a spolupracovat s některými partnerskými zeměmi aliance. K nim patří Rakousko, které Ankaru loni ostře kritizovalo za postup po puči a letos nepovolilo shromáždění v rámci kampaně k referendu.

V diaspoře už hlasování skončilo minulou neděli. Volební právo měly skoro tři miliony Turků žijících v cizině, což je téměř pět procent ze zhruba 57 milionů oprávněných voličů. Při těsných průzkumech jsou jejich hlasy důležité. První průzkumy ve volebních místech ukazovaly na to, že většina změnu přijala, počet lidí, kteří ji odmítli, převažoval jen v USA.

Na referendum mohou dohlížet mezinárodní pozorovatelé a analytici navzdory vyhrocené kampani očekávají, že se hlasy budou sčítat spravedlivě. Volební místnosti se ve většině země otevřou v 7:00 místního času (6:00 SELČ) a poslední uzavřou v 17:00 místního času (16:00 SELČ). První výsledek se čeká kolem nedělní půlnoci místního času (23:00 SELČ). K tomu, aby k urnám přišlo co nejvíc lidí, chce přispět i taxi služba Uber. V 15milionovém Istanbulu bude v neděli lidi vozit zdarma, nikoli však neomezeně - poskytne dvě jízdy v hodnotě 30 tureckých lir (200 Kč).

ČTK
  • 7Diskuse