Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Co bude chtít Turecko od NATO? Solidaritu a podporu v boji s terorismem

Svět

  20:37
BRUSEL - Určitý výraz podpory a solidarity Severoatlantické aliance s Tureckem v jeho boji s terorismem bude podle diplomatů s největší pravděpodobností výsledkem úterního mimořádného jednání velvyslanců členských zemí NATO. Turecko o svolání schůzky požádalo na základě čtvrtého článku alianční smlouvy po sérii teroristických útoků z minulých dní.

Turečtí vojáci hlídají syrsko-tureckou hranici u vesnice Elbeyli. foto: Reuters

Očekává se, že bude své spojence informovat o opatřeních, která v reakci na útoky přijalo. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg stanici BBC v pondělí řekl, že s žádostí Turecka o alianční vojenskou podporu se v této chvíli nepočítá. „Turecko má velmi výkonnou armádu i bezpečnostní složky,“ podotkl.

Turecko v pátek začalo bombardovat pozice radikálů z organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Reagovalo na atentát, při němž 20. července v Turecku zahynulo 32 lidí a k němuž se přihlásili bojovníci IS.

Článek čtyři

Článek čtyři Washingtonské smlouvy zmiňuje potřebu společných konzultací v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Naposledy konzultace podle něj svolalo v loňském roce Polsko kvůli vývoji na Ukrajině.

Turecko zmíněného článku naposledy využilo v roce 2012. Tehdy po sérii incidentů, kdy na jeho území dopadly střely odpálené na syrské straně hranice, požádalo o protiraketové systémy Patriot.

Použití článku čtyři je tak běžnější reakcí aliance na bezpečnostní krize než využití klíčového pátého článku smlouvy, který říká, že ozbrojený útok na jednu smluvní stranu je útokem na celou alianci. Tento bod smlouvy byl zatím využit jen jednou, a to po teroristických útocích na Světové obchodní středisko v New Yorku v září 2001.

PSALI JSME O TURECKU:

Diplomaté ale zároveň upozorňují na souběžné útoky tureckých sil vůči táborům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) v severním Iráku.

Ostřelování pokračuje

Turecké tanky v pondělí ostřelovaly vesnici v severní Sýrii, kterou chrání kurdské jednotky. Oznámily to kurdské zdroje, podle nichž si útok vyžádal čtyři zraněné. Kurdské milice vyzvaly Ankaru, aby útoky zastavila, turecké ministerstvo zahraničí ale popřelo, že armáda útočí na syrské Kurdy. 

Od pátku nicméně bombarduje pozice tureckých Kurdů ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK), kteří se v minulých letech uchýlili na sever Iráku. Podle premiéra Ahmeta Davutoglua v tom bude pokračovat, dokud PKK nesloží zbraně.

Turecko minulý týden vstoupilo do bojů proti IS nálety na jejich pozice, ale začalo útočit i na tábory tureckých Kurdů PKK v severním Iráku. Útoky na cíle PKK pokračovaly i v noci na pondělí.  Podle premiéra Davutoglua budou pokračovat, dokud se PKK nevzdá ozbrojeného boje. „Jsou to zbraně, nebo demokracie, obojí není možné,“ uvedl.

Turecký ministr zahraničních věcí Mevlüt Çavuşoglu v pondělí podle médií řekl, že Ankara mezi IS a PKK nevidí zásadní rozdíl. „Nemůžete říct, že PKK je lepší, protože bojuje proti IS,“ řekl. PKK podle něj bojuje s IS „o moc, nikoli za mír, nikoli za bezpečnost“.

Boj proti IS

  • Milice se podílejí na boji proti radikálům z organizace Islámský stát (IS) na severu a východě Sýrie, kde žijí syrští Kurdové. Jsou známy pod označením YPG, což je zkratka kurdského názvu, který znamená obranné jednotky národa. 
  • YPG jsou ozbrojeným křídlem strany syrských Kurdů, známé pod zkratkou PYD.
  • Milice udržují kontakty s tureckou zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK), ale v bojích proti IS koordinují své akce s americkým velením, které rozhoduje o náletech na IS.

Tankové střely v pondělí podle kurdských milic zasáhly pozice Kurdů a jejich arabských spojenců v syrské vesnici Zaur Maghár v provincii Halab. „Místo toho, aby útočily na teroristy z IS, ostřelují turecké jednotky naše obranné pozice. Vyzýváme turecké představitele, aby útoky zastavili a dodržovali mezinárodní zvyklosti,“ uvádí se v prohlášení milic.

Ankara útok popírá

Ankara ale tvrdí, že útok na syrské Kurdy nenařídila. „Operace, které nyní vedeme, jsou namířeny proti těm, kdo ohrožují národní bezpečnost Turecka. PYD není objektem našich operací,“ sdělil zástupce ministerstva zahraničí, jehož citovala agentura Reuters.

Syrští ochránci lidských práv, kteří situaci monitorují z Londýna, naopak tvrdí, že oddílům kurdských milic se podařilo porazit bojovníky IS a získat kontrolu nad městem Sarrín v provincii Halab. Boje v oblasti trvaly měsíc a dnešní vítězství přerušilo jednu ze zásobovacích tras IS. Islamisté právě ze Sarrínu připravovali výpady proti kurdskému Kobani.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu v pondělí zdůraznil, že Ankara ani Washington nehodlají poslat do Sýrie pozemní vojska. Kontrolu nad pásmem podél turecké hranice by měla podle něj převzít umírněná syrská opozice.

Podle zprávy, kterou v pondělí přinesl turecký deník Cumhuriyet, se úřady v největším tureckém městě Istanbulu v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací v zemi připravují na možný bombový útok. Ohrožené jsou údajně především stanice metra a místa v okolí policejních služeben.

 

Autor:

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...