Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVe středu spolu nejprve jednali šéfové ruské a ukrajinské delegace Vladimir Medinskij a Rustem Umerov mezi čtyřma očima. Stalo se tak krátce poté, co obě delegace v podvečer přicestovaly do istanbulského paláce Çiragan.
Ještě dříve se na místo dostavila turecká delegace. Začátku rozhovorů se zúčastnil i hostitel schůzky, turecký ministr zahraničí Hakan Fidan. Ce svém úvodním vystoupení označil za konečný cíl diskusí dojednání příměří, které by otevřelo cestu k míru.
Pak začala vlastní jednání, kterých se účastní celé delegace. „Konečným cílem jednání je příměří, které otevře k cestu k míru,“ tvrdil Fidan. Turecko je podle něj ochotno jako prostředník napomoci, aby krveprolévání skončilo co nejdříve.
Podle ruské státní agentury TASS trvalo setkání čtyřicet minut. O tom, že strany se dnes setkaly ani ne na hodinu, informovala také ukrajinská televize Suspilne.
Výsledky jednání
Ukrajina a Rusko uskutečnily další výměnu zajatců v rámci dohody dosažené při přímých jednáních v Istanbulu, uvedli Zelenskyj i Moskva. Země odsouhlasily výměnu 1200 zajatců z každé strany, řekl ruský vyjednavač Medinskij. Ukrajina podle něj zadržuje 30 ruských civilistů.
Ruská strana je podle Medinského ochotna repatriovat těla více než 3 tisíců zabitých ukrajinských vojáků. Ruská strana podle vyjednávače také pracuje na navrácení dětí ze seznamu, který předložil Kyjev. Ale většina těchto dětí nikdy nebyla v Rusku, nejspíše jsou kdesi v Evropě, tvrdil Medinskij podle TASS.
Ukrajina uvádí, že Moskva bez souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců do Ruska nebo na Ruskem okupované území odvezla tisíce ukrajinských dětí. Podle Kyjeva to splňuje definici OSN o genocidě. Mezinárodní trestní soud předloni v souvislosti s tímto postupem ruských úřadů vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Lvovovou-Bělovovou.
Rozhovorů se účastnil i šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Po středeční schůzce ukrajinské delegace s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře uvedl, že se jednalo i o potřebě čtyřstranné schůzky prezidentů Ukrajiny, USA, Turecka a Ruska.
Ukrajina navrhla uspořádat schůzku prezidentů Zelenského a Putina do konce srpna, prohlásil ukrajinský vyjednávač Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že ruská strana navrhla Ukrajině, aby zvážila návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Také prohlásil, že schůzka obou prezidentů by se měla konat jedině kvůli podepsání dohodnutých dokumentů, a ne kvůli samotnému jednání.
„Jednali jsme také o potřebě setkání na úrovni vůdců států, Volodymyra Zelenského, Donalda Trumpa a Recepa Tayyipa Erdogana a ruského prezidenta Vladimira Putina, abychom přešli ke skutečným jednáním o ukončení války,“ napsal Jermak.
Ukrajinská delegace poděkovala Turecku a jeho prezidentovi za důslednou podporu Ukrajiny po celou dobu války s Ruskem a vyjádřila vděčnost za ochotu poskytnout prostor pro rozhovory a usnadnit úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru, dodal Jermak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že jím vyslanou delegaci vede tajemník bezpečnostní rady Umerov, který ještě jako ministr obrany vedl jednání na dvou předchozích schůzkách. Ukrajinská delegace čítá čtrnáct činitelů. Ruskou výpravu podle TASS tvoří osm členů a v jejich čele je i tentokrát poradce prezidenta Medinskij.
Ukrajinská delegace na schůzce s Rusy usilovala i o návrat unesených ukrajinských dětí. Zaměřila se také na přípravu setkání vůdců obou zemí, protože pouze oni podle Zelenského mohou efektivně jednat o míru.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden podle agentury Interfax řekl, že témata jednání jsou sama o sobě dost náročná, mimo jiné by vyjednavači měli posoudit návrhy obou stran, předložené na druhém kole rozhovorů. Podle mluvčího se musí vykonat ještě hodně práce, než bude možné hovořit o možnosti schůzky na nejvyšší úrovni.
Podobně se vyjádřil i ve středu, kdy řekl, že jednání budou složitá, neboť obě strany se v návrzích diametrálně liší.
Rusko stanovuje své požadavky
Rusko v memorandu stanovuje své požadavky, včetně stažení ukrajinské armády ze čtyř ukrajinských regionů, které si Moskva nárokuje, omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil, posílení práv rusky mluvících obyvatel v zemi či neutrální status Ukrajiny, která by se podle představ Ruska nestala členem NATO.
Kyjev tyto podmínky považuje za soubor starých ultimát. Ukrajina chce okamžité příměří, reparace, mezinárodní bezpečnostní záruky a žádné omezení své vojenské síly.
Dvě předchozí kola přímých rozhovorů se uskutečnila v Istanbulu v květnu a červnu, nevedla však k žádnému průlomu ohledně vyhlídek na příměří či ukončení války. Hlavním výsledkem se tak staly výměny zajatců a repatriace těl zabitých vojáků.
