Musíme teď zavřít, abychom později mohli zase bezpečně otevřít. Těmito slovy se dá charakterizovat aktuální taktika tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v boji proti šíření koronavirové nákazy.
  |
Ankara totiž s předstihem oznámila tvrdá omezení pro následující téměř tři týdny, během nichž budou muset Turci prakticky zůstat doma – až na případy typu nákupu potravin či neodkladné lékařské péče. Zavřené budou všechny školy, pro cesty mezi městy bude třeba speciální povolení a v hromadné dopravě budou platit striktní prostorové limity. Výjimku dostanou jen nečetné profese jako zaměstnanci kritické infrastruktury či potravinářských odvětví.
Turecko se vrací mezi oblíbené cíle. Malta láká na kapesné, v Chorvatsku musí být ‚karanténní‘ pokoje |
Opatření vejdou v platnost ve čtvrtek večer a potrvají nejméně do 17. května. Při pohledu na křivky zjištěných případů nákazy i úmrtí z posledních dvou týdnů se tvrdé restrikce jeví jako překvapivé, od vrcholu koronavirové vlny v polovině dubna totiž epidemie v Turecku přinejmenším statisticky ustupuje. Začátkem tohoto týdne evidovali v 83milionové zemi asi 37 tisíc nových případů viru a 350 úmrtí denně – to je v porovnání se situací před čtrnácti dny asi polovina. Již nyní jsou přitom omezení citelná: o víkendech platí úplný zákaz vycházení, ve všední dny pak od sedmé hodiny večerní.
„Je nezbytné, abychom stlačili denní přírůstky nákazy pod hranici pěti tisíc. Jinak bychom zaplatili vysokou cenu, a to ve všech oblastech od obchodu přes školní vzdělávání až po turistický sektor,“ odůvodnil Erdogan přijatá opatření a dodal, že „nařízení budou tvrdě vynucovaná tak, aby se efekt dostavil brzy“.
Ke spuštění uzávěry přispívá i fakt, že 12. května skončí muslimský poutní měsíc ramadán. V jeho průběhu nesmí muslimové – kteří tvoří drtivou většinu turecké populace – od východu do západu slunce jíst či si užívat tělesných slastí. Ukončení ramadánu však vždy provázejí oslavy i masové setkávání širších rodin a přátel. A tomu chce turecká vláda evidentně zabránit.
Svoji roli hraje také poměrně pomalé tempo očkování. V Turecku zatím dostala obě dávky vakcíny jen desetina obyvatelstva a zásilky čínské očkovací látky od firmy Sinovac se zpožďují. Distribuce vakcíny společnosti Pfizer/BioNTech je teprve v samém počátku.
Jde o turistickou sezónu
Podle tureckého prezidenta je cílem tvrdé uzávěry také „udržet krok s Evropou“, kde většina států nyní spíše opatření změkčuje a zejména jihoevropské státy se připravují na letní turistickou sezónu. Španělsko, Itálie či Řecko představují v cestovním ruchu pro Ankaru značnou konkurenci. Zejména zahraniční turismus přitom znamená v Turecku mimořádně významné odvětví: před koronavirovou krizí vytvářel více než desetinu hrubého domácího produktu a obstarával obživu pro miliony lidí.
Lidé zatím s nákupem zájezdů vyčkávají, říká obchodní šéf Student Agency. Všichni se podle něj upínají ke covidpasu |
Loňská ztráta asi dvou třetin turistických příjmů v porovnání s rokem 2019 podstatně přispěla k již tak nevalné kondici tureckého hospodářství. Země se potýká s vysokou inflací a nezaměstnaností a turecká lira ztratila za poslední rok vůči světovým měnám téměř dvě třetiny hodnoty.
Ještě před necelým měsícem předpokládala Turecká asociace cestovních kanceláří (TÜRSAB), že zahraniční návštěvníci, zejména z Ruska a Ukrajiny, budou moci začít do Turecka cestovat již koncem dubna. To je doba, kdy se na jižním pobřeží již obvykle dá koupat v moři. Tento cíl se teď posouvá nejméně na začátek června.
