Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) poděkovali turecké straně a ocenili Bezpečnostní informační službu (BIS) za její roli při vyřešení případu.
Farkas a Všelichová dostali za spolupráci s kurdskými milicemi YPG, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci, trest více než šesti let vězení. Turecké úřady je propustily na svobodu po vyjednávání, do něhož se zapojili čeští politici a tajné služby. YPG operují na severu Sýrie a jimi ovládanou část země se Turecko, které je s Kurdy dlouhodobě v konfliktu, snaží vojensky obsadit. Oba Češi tvrdili, že chtěli vybudovat ve válečné zóně polní nemocnici a pomoci zraněným Kurdům.
Jsem rád, že moje jednání vloni v září s tureckým prezidentem @RTErdogan o osudu dvou českých občanů dospělo k úspěšnému vyřešení celého problému bez jakýchkoliv podmínek i příslibů. Mám z toho velkou radost a děkuju @biscz za pomoc a za roli, kterou v této kauze sehrála.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) July 24, 2020
„Víte, já jsem byla dřív hodně kritická k novinářům (novinářkam) a humanitárním pracovníkům, kteří investují desetitisíce do zajištění svého pohodlí a bezpečí. Proč? Protože jsem na vlastní oči viděla, že z těch peněz by se ve válkou zničené Sýrii mohlo žít pár měsíců několik vesnic,“ píše na Facebooku Markéta Všelichová. Následně ale své lehkovážnosti při cestě do Sýrie lituje. „Teď už vím, že když se na tu bezpečnost vykašlete úplně, můžete taky skončit na čtyři roky zavření jako já.“ Všelichová dále ve facebookovém statusu popsala, že si na začátku neuvědomila, že způsobí starosti mnoha dalším lidem, kterým se za komplikace omluvila. Nakonec napsala, že její test na covid-19 je negativní.
O propuštění v pátek informoval Babiš, podle něho k propuštění přispělo jeho loňské jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Dodal, že propuštění nebylo spojeno s žádnými podmínkami či přísliby. To později zopakoval Petříček. Řekl také, že česká diplomacie se snažila zlepšit podmínky odsouzených během celé doby jejich pobytu v tureckých věznicích.
Turecko zlikviduje kurdské milice v bezpečnostní zóně, pokud se z ní Kurdové nestáhnou, prohlásil Erdogan |
Mluvčí BIS Ladislav Šticha řekl ČTK, že propuštění uvězněných je výsledkem ročního vyjednávání, a to nejen zpravodajců. „Bylo to skoro rok trvající velmi citlivé vyjednávání krok za krokem. Nakonec se nám podařilo, i díky vynikajícím kontaktům, které s partnery ve zpravodajské službě v Turecku máme, vyjednat jejich propuštění bez jakýchkoli podmínek. Považujeme to za veliký úspěch,“ uvedl. Dodal, že poděkovat je třeba i dalším, včetně premiéra.
Podle zástupců rodin byli nejbližší propuštěných o jejich příletu do Prahy informováni až na poslední chvíli. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který se angažoval ve vyjednáváních, ČTK řekl, že to mohlo být dáno podmínkami dohody s Ankarou. O propuštění podle něj do poslední chvíle věděli pouze premiér a BIS. I když si Češi odpykali 3,5 roku z šestiletého trestu, dřívější propuštění podle Zdechovského nebylo samozřejmé a jedná se o diplomatický úspěch. Rovněž ocenil roli BIS a také intervenci Babiše, která podle něj byla zlomová.
Pracovali jsme s variantou přesunu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase do domácího vězení. Nakonec se mohli vrátit do ČR. Za tuto vstřícnost jsem poděkoval ministrovi zahraničí Turecka @MevlutCavusoglu. Velký dík patří také kolegům z @mzvcr, kteří odvedli skvělou práci.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) July 24, 2020
Farkase a Všelichovou zadržely turecké úřady na hraničním přechodu s Irákem v listopadu 2016. Při kontrole u nich Turci našli letáky a fotografie, které podle turecké strany svědčily o tom, že oba Češi patří ke kurdským milicím YPG. Známí zadržených i představitelé českého ministerstva zahraničí uváděli, že dvojice se pokoušela o zřízení polní nemocnice pro Kurdy v Sýrii. Soud v srpnu 2017 oba odsoudil na šest let a tři měsíce do vězení. Předloni v červenci verdikt potvrdil turecký nejvyšší soud. Ve vězení oba Češi strávili 44 měsíců a 11 dní, tedy více než polovinu trestu.
Ozbrojené milice syrských Kurdů YPG (zkratka kurdského spojení Lidové obranné jednotky) jsou v Sýrii aktivní od roku 2011, kdy v této blízkovýchodní zemi začala občanská válka. Zpočátku se zaměřily na ochranu Kurdy obývaných území na hranici Sýrie a Turecka, později hrály významnou roli v boji proti Islámskému státu. Turecko řadí syrské Kurdy k teroristům a ke spojencům zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). V jimi ovládané části Sýrie opakovaně vojensky zasáhlo, naposledy loni v říjnu. Postup Turecka vůči Kurdům je terčem kritiky mezinárodního společenství.
Kauza Čechů v Turecku
|
