V Istanbulu a okolí zemřelo během masivního zemětřesení v roce 1999 na 17 tisíc lidí. „Tehdejší vláda čelila silné kritice kvůli své reakci a zloba veřejnosti ohledně toho, jak na zemětřesení zareagovala, přispěla k vzestupu současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jehož Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vyhrála v roce 2002 volby a začala svou dvacetiletou dominanci na turecké politické scéně,“ připomíná list The Wall Street Journal.
Kabinet mimo jiné čelil kritice, že nestanovil dostatečně přísná pravidla pro výstavbu v seismicky aktivních oblastech. A i reakce Erdoganovy vlády na zemětřesení z tohoto týdne se podle analytiků může výrazně promítnout do výsledku prezidentských a parlamentních voleb. Ty Turecko čekají 14. května.
Erdogan v nich bude usilovat o třetí prezidentský mandát. Podle washingtonského analytika Sonera Cagaptaye by vládní reakce na zemětřesení „mohla opravdu zničit Erdoganův obraz mocného, autoritářského, ale také efektivního vůdce“. V úterý reportérovi deníku The Washington Post Cagaptay řekl, že „příštích osmačtyřicet hodin bude pro Erdoganovu kariéru klíčových“.
Za dvacet let u moci se Erdogan musel vypořádat s celou řadou přírodních katastrof, aniž by mu to zatím výrazněji uškodilo v preferencích. Jeho AKP však v poslední době zaznamenala odliv voličů kvůli hospodářským problémům Turecka. Pokud by veřejnost vyhodnotila působení úřadů jako úspěšné, vládní strana by naopak mohla posílit.
Erdogan má navíc tendenci se v kritických momentech příliš neobjevovat na veřejnosti. „Obvykle nechává na svých ministrech a spolupracovnících, aby se starali o problémy. Pokud něco špatně dopadne, může na ně svalit vinu,“ řekla serveru Politico analytička Gönül Tolová.
Vládní reakce na zemětřesení se však postupně stává tématem turecké domácí politiky, napsala ve středu agentura DPA. Šéf největší opoziční Lidové republikánské strany (CHP) a pravděpodobný kandidát opozičního bloku na prezidenta Kemal Kiliçdaroglu kritizoval Erdogana, že nedokázal v posledních dvaceti letech připravit zemi na možné budoucí zemětřesení.
Vláda podle něj selhává v poskytování pomoci zasaženým oblastem. „Není tady profesionální koordinace pomoci,“ řekl také šéf opoziční Strany dobra Ugur Poyraz. Na první kritiky Erdogan reagoval tím, že v úterý vyhlásil v zasažených oblastech nouzový stav. Podle prezidenta navíc o zemětřesení koluje řada lží.
Už však připustil, že v prvním dni po katastrofě byly určité problémy ohledně pomoci zasaženým. Teď podle něj záchranné operace běží na plné obrátky. Podle úřadů se do záchranných operací zapojilo skoro 100 tisíc lidí.
„Nyní bychom měli být jednotní, je čas na solidaritu. Nemohu snést lidi, kteří vedou negativní kampaně pro své politické zájmy,“ uvedl turecký prezident po příjezdu do provincie Hatay. Na podobnou katastrofu není podle něj možné se připravit. Jak dodal, vláda urychlí odklízení sutin i výstavbu nových domů.
Opozice vládu vyzvala k politické neutralitě při poskytování pomoci. V části postižených oblastí žije silná kurdská komunita a dobrých výsledků tam ve volbách v roce 2018 dosáhla prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Tu se úřady snaží zrušit kvůli údajnému napojení na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Turecko omezuje Twitter, tvrdí organizace
Zákazníci největších poskytovatelů připojení k internetu v Turecku mají omezený přístup na sociální síť Twitter. Oznámila to organizace Netblocks, která sleduje celosvětový provoz na internetu. „Data v reálném čase ze sítě ukazují, že Twitter čelí v Turecku restrikcím. Filtrování (obsahů) je nasazeno na největších poskytovatelích připojení k internetu,“ uvedla organizace.
Dodala, že obdobné restrikce u jiných sociálních sítí nezaznamenala. V souvislosti s ničivým zemětřesením turecké úřady varovaly před šířením dezinformací. Také Erdogan obyvatele vyzval, aby čerpali informace jen z oficiálních zdrojů a nenaslouchali „provokatérům“. Právě na sociálních sítích si ovšem také Turci ze zasažených oblastí stěžují na pomalou a nedostatečnou vládní pomoc.
Omezování internetu kritizovala opozice, podle které to úřady dělají ve chvíli, kdy je klíčové předat co nejvíce informací lidem na místě neštěstí. „Výsledkem je, že volání o pomoc je méně slyšet. Víme o všem, co se snažíte skrývat,“ uvedl šéf CHP Kiliçdaroglu.
Turecká policie oznámila, že kvůli „provokačním příspěvkům“ zadržela 23 lidí. Kvůli příspěvku, ve kterém kritizoval vládní reakci na zemětřesení, byl podle serveru Duvar zadržen politolog Özgün Emre Koç, který je podezřelý z podněcování k nenávisti. Podle deníku Birgün čelí stejnému podezření kvůli kritice vládního postupu i dva novináři.
V provincii Şanliurfa policisté zadrželi dva reportéry, kteří fotografovali zříceniny domů. Podle policistů neměli oficiální akreditaci. V minulosti Turecko opakovaně omezilo přístup k sociálním sítím v době přírodních katastrof či teroristických útoků. Úřady to odůvodňovaly snahou zamezit šíření údajných dezinformací a nevhodných záběrů, případně snahou zajistit bezpečnost, uvedla organizace Netblocks.
