Americký prezident Joe Biden má perný týden: zatímco v úterý vedl na dálku důležitý hovor se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ve čtvrtek zahajuje – také virtuálně – historicky první Summit pro demokracii. Jde o dvoudenní akci, kterou Biden slíbil již během své prezidentské kampaně.
Mlhavý summit Biden–Putin. Moskvě se hrubě nelíbí orientace Kyjeva, na tento ruský vztek platí jedině tvrdé sankce |
Americká administrativa vytyčila tři základní okruhy, o kterých lídři mají debatovat: obrana proti autoritářským tendencím, boj proti korupci a úcta k univerzálním lidským právům. Taková témata jsou očekávatelná a v souladu s tezemi, které Biden mnohokrát ve svých veřejných vystoupeních akcentoval. Například říkal, že „demokracie nepřichází sama od sebe, je třeba za ni neustále bojovat“. Spíše náhodné je ale načasování summitu do doby, kdy se zdá , že demokratické myšlenky jsou ve světě v nebývalém ohrožení.
Akce stačila vyvolat mezinárodní pnutí již před svým začátkem – a spíše než kvůli předem zveřejněnému programu jde o to, které státy byly pozvány, respektive které pozvány nebyly. Zatímco američtí organizátoři tvrdí, že jediným kritériem pro účast je dodržování demokratických principů, podle kritiků si USA pozvaly zejména své spojence či státy, které by mohly v budoucnu potřebovat.
Summit pro demokracii už stihly skrze své velvyslance ve Washingtonu odsoudit v málokdy vídaném společném prohlášení Čína a Rusko, které se akce neúčastní. Podle ambasadorů je vrcholná schůzka „výrazem studenoválečnického myšlení“ a „ve světě zbytečně zvýší ideologickou konfrontaci“. Číňané také nelibě nesou pozvánku pro Tchaj-wan, který Peking považuje za svoji vzbouřeneckou provincii.
Že při výběru pozvaných hrály roli i jiné důvody než křišťálově čisté lpění na demokratických hodnotách, připouštějí pod příslibem anonymity i někteří američtí politici a adresně zástupci občanského sektoru.
„Nemyslím si, že má jít o nějaký budoucí exkluzivní klub (...), nemohu si ale pomoci, geopolitika bude na summitu cítit,“ řekl podle listu The Washington Post šéf amerického Národního demokratického institutu (NDI) Derek Mitchell.
Pohled na seznam pozvaných států skutečně vyvolává nejeden otazník: summitu se například zúčastní zástupci Angoly či Iráku (oba státy jsou označené respektovanou neziskovou organizací Freedom House jako „nedemokratické“) a také Pákistán. Ten je za nedodržování lidských práv dlouhodobě kritizován, patří však mezi důležité americké spojence v Asii.
Turecko a Maďarsko za dveřmi
Pozvánku na summit naopak nedostalo Turecko (druhý nejsilnější člen NATO, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan je Američany obviňován z autoritářských tendencí) a – což vzbudilo v Evropě největší pozdvižení – jako jediný člen EU ani Maďarsko.
Tamní vláda vede s Evropskou komisí několik sporů kvůli nedodržování zásad právního státu a v nedávné minulosti čelila kritice i od Američanů. Budapešť si ale absenci pozvánky nenechala líbit. „V Maďarsku nemáme takové problémy s demokracií jako mají USA. Pokud by Spojené státy chtěly poradit, tak jsme k dispozici,“ konstatoval maďarský politik Gergely Gulyás minulý týden na setkání velvyslanců při Evropské unii.
Maďaři pak vetovali oficiální participaci EU na summitu. A protože účast musí schválit všechny členské země, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová sice na summitu promluví, nicméně její řeč nemůže být považována za oficiální stanovisko Evropské unie.
