Premium

Mimořádná nabídka
690 Kč/rok

„Dekády nespravedlnosti musí skončit.“ Erdogan vyzval svět, aby uznal Severní Kypr

Autor: ,
  15:59
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval světové společenství, aby se konečně smířilo s existencí Severokyperské republiky a navázalo s ní diplomatické i obchodní vztahy. Stát vznikl po turecké invazi na Kypr z července 1974, dodnes jej však uznává jen Ankara. „Dekády nespravedlnosti musí skončit,“ prohlásil Erdogan s tím, že kyperští Turci „nemají dalších šedesát let, které by mohli ztratit“.

„Nezáleží na tom, které dveře zavřeli, aby tak zablokovali cestu kyperských Turků. Vždy jsme našli nové dveře, nové cesty,“ pronesl Erdogan ve svém nedělním projevu v turecké části rozdělené kyperské metropole Nikósie. Kyperští Turci právě slavili Den míru a svobody a jednapadesáté výročí událostí z léta 1974.

Turecko podle Erdogana plně podporuje dvoustátní řešení situace na Kypru. „Je nejvyšší čas, aby se světové společenství smířilo s realitou na rozděleném ostrově. Pevně věříme, že se to dřív nebo později stane,“ prohlásil podle agentury Anadolu.

„Kyperští Turci nemají dalších šedesát let, které by mohli ztratit. Nemůžeme dále ztrácet čas s parametry OSN založenými na vyčerpaném modelu federace. Trvat na mnohokrát vyzkoušeném a neúspěšném modelu řešení, od něhož turecká strana na Kypru jasně odstoupila, nikomu neprospěje,“ napsal pak Erdogan na síti X.

Na Severním Kypru k výročí turecké invaze z roku 1974 uspořádali vojenskou přehlídku. Na snímku je tamní prezident Ersin Tatar. (20. července 2025)

Zdůraznil, že stát pro svůj růst a viditelnost na světové scéně potřebuje turismus. Ekonomika obou částí Kypru je silně závislá na cestovním ruchu, severní část však musí spoléhat hlavně na pomoc Turecka. „Odtud se znovu obracíme na celý svět: Mezinárodní společenství by mělo uznat Severní Kypr a co nejdříve navázat diplomatické, politické a hospodářské vztahy. Měla by se otevřít cesta pro přímé lety a obchod. V bodě, kterého jsme dnes dosáhli, se viditelnost Severokyperské republiky na mezinárodní scéně den ode dne zvyšuje,“ píše.

V příspěvku se také pustil do Řeků, kteří se prý „snaží ukázat jako jediný suverén a vlastník ostrova“. „Udělali jsme ze Severokyperské republiky zářící hvězdu východního Středomoří nejen v dopravě, ale i v turismu, zaměstnanosti a investicích,“ pochlubil se Erdogan, podle nějž Ankara v „plné harmonii“ na tomto rozvoji spolupracuje se severokyperským prezidentem Ersinem Tatarem.

Oslavy jednapadesátého výročí turecké invaze – z tureckého pohledu mírové operace – doprovodila mimo jiné vojenská přehlídka a Tatar se projel na jednom z vozů. Erdogan jej ujistil, že Turecko „je a vždy bude přítomné na Kypru“. „Každý kámen, který tu položíme, je pro kyperské Turky symbolem bratrství, bezpečí a míru,“ řekl a podle řeckého portálu Kathimerini dodal, že je „nefér“, že svět ještě Severní Kypr neuznal.

„S úctou vzpomínám na naše mučedníky, kteří položili své životy za boj tureckého lidu na Kypru o existenci, a vyjadřuji vděčnost našim hrdinným veteránům,“ řekl také s odkazem na pohnuté dějiny ostrova. Osmanská říše si ostrov podmanila už v 16. století. V roce 1878 jej pak získali Britové, kteří tento strategicky významný kus pevniny drželi až do vzniku nezávislé Kyperské republiky v srpnu 1960.

V té době podepsané dohody zakazovaly připojení Kypru ke kontinentálnímu Řecku, o což část obyvatel v předchozích letech usilovala. Součástí úmluv byla i záruka ochrany práv turecké menšiny. Ta tehdy tvořila necelou pětinu celkové populace ostrova. Problémy však podpisem dohod nezmizely, naopak. Spory přerostly v ozbrojené střety a Kyperští Turci se kvůli etnickým útokům stáhli do několika enkláv.

Invazi předcházel útok na prezidentský palác

Situace si na jaře 1964 vynutila rozmístění jednotek OSN. Ani mise UNFICYP však situaci neuklidnila. Turecká menšina si vytvořila vlastní samosprávné orgány a mezi kyperskými Řeky se znovu aktivovaly skupiny bojující za připojení ostrova k Řecku.

Rozbuškou následujících událostí se nicméně stal až útok nacionalistických řeckokyperských oddílů a členů teroristické organizace EOKA-B na prezidentský palác v Nikósii z 15. července 1974. Pučisté přinutili prezidenta Makariose III. k útěku do Velké Británie a na jeho místo za podpory řecké vojenské junty dosadili zastánce spojení Kypru s Řeckem Nikose Sampsona.

S deklarovaným cílem ochránit tureckou menšinu na ostrov 20. července téhož roku vtrhla turecká armáda. Během Operace Atilla obsadila 37 procent území. Koncem srpna 1974 vzniklo mezi oběma částmi ostrova nárazníkové pásmo, známé jako Attilova či zelená linie. Bezprostředně po turecké invazi předala vojenská junta v Řecku moc do rukou civilní vlády.

Dramatické rozdělení Kypru ovšem provázely masové přesuny obyvatel. Asi 160 tisíc kyperských Řeků se muselo odstěhovat na jih a 50 tisíc Turků na sever. K překreslení etnické mapy ostrova v následujících letech přispěl i příchod desetitisíců kolonistů z Turecka. Na zhruba třetině ostrova byla v listopadu 1983 vyhlášena Severokyperská turecká republika, kterou ovšem dodnes uznává jen Ankara. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika.

Všechny dosavadní pokusy o sjednocení ostrova selhaly. Rozhovory o ztroskotávají na tom, že Turecko a Severní Kypr chtějí dva samostatné státy uznané mezinárodním společenstvím, zatímco Řecko a Kyperská republika prosazují sjednocení do federálního státu. Ožehavá je také otázka návratu uprchlíků a restituce jejich majetku.

Zatím nejblíže se obě strany k dohodě přiblížily v roce 2004. Plán tehdejšího generálního tajemníka OSN Kofiho Annana počítal se vznikem konfederativního státu a jeho následným vstupem do EU. V referendu z dubna 2004 se bezmála dvě třetiny voličů z turecké části Kypru vyslovily pro přijetí návrhu. Jenže 76 procent kyperských Řeků hlasovalo proti, což nadějný plán pohřbilo.

Do Unie tak ostrov v květnu 2004 vstoupil rozdělený, byť formálně je celý členem sedmadvacítky. V roce 2008 Kypr vstoupil do eurozóny, v turecké části se však dodnes platí tureckou lirou. V 2017 pak krachly rozhovory ve Švýcarsku, protože Turecko odmítlo z ostrova stáhnout kolem 40 tisíc vojáků, což byl zásadní požadavek Řeků. Ti sice byli vstřícní k tureckému požadavku na rotující prezidentství ostrova, ale nestačilo to.

Vstoupit do diskuse (1 příspěvek)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.
×