Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Svět

Turci mají Švédy v hrsti. Rozšířili seznam lidí, které chtějí vydat

Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu a švédský ministr zahraničí Tobias Billstrom po jednání v Ankaře. (22. prosince 2022) foto: AP

Turecko rozšířilo seznam lidí, jejichž vydání požaduje po Švédsku v rámci spolupráce v boji proti terorismu, kterou podmiňuje svůj souhlas se vstupem této severské země do NATO. Ankara nyní požaduje vydání 42 lidí, dříve média psala, že turecká vláda žádá o devět lidí méně. Většina z nich jsou političtí disidenti.
  9:15

Seznam dvaačtyřiceti lidí zahrnuje šestnáct údajných členů teroristické organizace Strana kurdských pracujících (PKK), dále dvanáct lidí, jež mají podle Ankary vazby na duchovního Fethullaha Gülena, sedm členů levicových skupin a sedm lidí obviněných z kriminální činnosti.

Švédsko se snaží Ankaru přesvědčit, aby jeho vstup do NATO přestala blokovat, a zástupci obou zemí o tom už jednali na řadě schůzek.

Naposledy ve čtvrtek se sešli v Ankaře ministři zahraničí Mevlüt Çavuşoglu a Tobias Billström. Çavuşoglu ocenil pozitivní kroky Švédska, uvedl ale, že „jsou stále důležité věci“, které musí tato severská země udělat.

Çavuşoglu rovněž přivítal zářijové zrušení švédského zbrojního embarga na Turecko, uvedl ale, že turecké zbrojní firmy „stále nemají pozitivní reakce na dovoz některých produktů“.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO letos v květnu v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Ankary, která je viní z podpory kurdských a dalších skupin, jež Turecko pokládá za teroristické. Turecko a Maďarskou jsou poslední dva státy aliance, které vstup těchto skandinávských zemí do NATO dosud neratifikovaly.

Turecko v červnu podepsalo s oběma severskými zeměmi memorandum na summitu NATO v Madridu, kde se země zavázaly k těsnější spolupráci v boji proti terorismu. Švédští a finští činitelé ale zdůrazňují, že o vydávání do zahraničí rozhoduje nezávislá justice.

Například v pondělí švédský nejvyšší soud zamítl vydání tureckého novináře Bülenta Keneşe, jehož Ankara viní z účasti na pokusu o převrat z roku 2016, protože je podle ní příznivcem duchovního Fethullaha Gülena. Toho prezident Recep Tayyip Erdogan dlouhodobě viní ze snahy ho svrhnout.

Tažení proti Gülenovi a jeho příznivcům začal Erdogan už jako premiér po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři jeho tehdejší vlády i jeho syn. Režim pak pozatýkal desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se na vyšetřování korupčního skandálu podíleli. Další rozsáhlé čistky ve státní správě Erdoganův režim provedl po pokusu části armády o puč v roce 2016.

Autoři: ,