Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Turecko vydalo zatykač na 1112 osob kvůli pokusu o puč v roce 2016

Svět

  8:24aktualizováno  17:22
ANKARA - Turecko vydalo zatykače na 1112 osob, které podezírá z napojení na hnutí duchovního Fethullaha Gülena, jež podle turecké vlády stálo za pokusem části armády o puč v létě 2016. Informovala o tom v úterý televize CNN Türk. Těžiště operace sice leží podle CNN Türk v metropoli Ankaře, ale celkem se zatýká v 76 z 81 tureckých provincií. Dosud bylo zadrženo 729 podezřelých, uvedla agentura AFP s odvoláním na informace prokuratury.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. foto: Reuters

Agentura Anadolu uvedla, že zatýkání souvisí s podváděním při zkouškách do policejního sboru v roce 2010. Od léta 2016 se jedná se o jednu z nejrozsáhlejších operací proti údajným sympatizantům Gülena, jenž byl dříve považován za druhého nejmocnějšího muže Turecka. V roce 2000 se uchýlil do exilu v USA. Ankara od Washingtonu zatím neúspěšně žádá jeho vydání. Gülen zapojení do puče odmítá.

Turecká vláda tvrdí, že jeho příznivci se infiltrovali, často podvodně, do státních struktur - do bezpečnostních složek, soudnictví a na ministerstva - a že Gülenově organizaci Hizmet (Služba) se podařilo vytvořit stát ve státě.

V Turecku odsoudili nositele ceny Václava Havla. Měl se podílet na státním převratu

Po nezdařeném převratu Ankara pronásledování Gülenových příznivců zintenzivnila. Na 160 000 lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů kvůli podezření z napojení na toto hnutí přišlo o práci a zhruba 77 000 lidí skončilo za mřížemi.

Turecký ministr Hulusi Akar uvedl, že od neúspěšného puče bylo propuštěno 15 000 vojáků, včetně 150 generálů a admirálů. Úřady též převzaly kontrolu nad stovkami soukromých firem, které byly obviněny z vazeb na Gülena a jeho příznivce. V Turecku bylo od roku 2016 zakázáno na 130 médií.

‚Zneužívá puč k pronásledování svých odpůrců‘

Opozice a organizace bojující za lidská práva viní režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že pokusu o puč zneužívá k pronásledování svých odpůrců. Vláda se hájí tím, že jde o nezbytná bezpečnostní opatření.

Hnutí Hizmet prosazuje úctu k vědě, mezináboženský dialog a demokracii. V Turecku mělo hnutí, činné i v řadě dalších států, velký vliv: působilo zejména ve školství a také ve zdravotnictví, ve finanční sféře i v médiích. Počet tureckých členů hnutí vyčíslila BBC v polovině roku 2016 na miliony a napsala o nich tehdy, že zastávají důležitá místa ve státních institucích i v Erdoganově Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Gülen, jenž klade důraz na morálku a kulturní aspekt islámu, a současný turecký prezident Erdogan označovaný za představitele islámu politického byli v minulosti spojenci. Erdogan se od Gülenových byrokratů naučil vládnout a díky jejich konexím se mu podařilo vyšachovat armádu z politiky, napsala BBC.

Erdogan během telefonátu pozval Trumpa, aby příští rok přijel do Turecka

Jakmile byli ze hry vojáci, Erdogan a jeho AKP se otočili proti hnutí Hizmet. „Vítěz války dvou frakcí, z nichž jedna je u moci a druhá jen infiltrovala civilní a vojenskou byrokracii, je od počátku jasný,“ řekl BBC novinář a komentátor Fehmi Koru.

V roce 2013 zahájil Erdogan tažení proti soukromým školám, z nichž čtvrtina patří hnutí Hizmet, a později začal lidi obviněné z napojení na Gülena likvidovat ve státním sektoru. V květnu 2016 Ankara hnutí Hizmet oficiálně označila za teroristickou organizaci.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!