Západní státy by se tomu měly podle nadace proto koordinovaně bránit. FDD se ve své zprávě zmiňuje i o případu dvou Čechů - Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří byli loni odsouzeni na více než šest let za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Turecko vydírá západní státy tím, že uvězňuje jejich občany s cílem vymáhat si pak diplomatické ústupky. Vidět je to na 55 případech cizinců nebo osob s dvojím občanstvím, včetně tureckého, které turecké úřady zatkly a uvěznily od pokusu o státní převrat v červenci 2016.
Předčasné volby v Turecku: Erdoganovi stojí v cestě ‚vlčice‘ Akşenerová |
Podle agentury AFP to dnes ve své zprávě uvedl vlivný washingtonský institut Nadace pro obranu demokratických zemí (FDD). Západní státy by se tomu měly podle nadace proto koordinovaně bránit. FDD se ve své zprávě zmiňuje i o případu dvou Čechů - Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří byli loni odsouzeni na více než šest let za spolupráci s bojovníky milic syrských Kurdů YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci.
Režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pokračuje v rozsáhlém pronásledování svých skutečných či domnělých odpůrců, které vesměs viní z příslušnosti k síti stoupenců duchovního Fethullaha Gülena, jemuž Ankara připisuje odpovědnost za nezdařený puč. Gülen žije v americkém exilu a Turecko marně usiluje o jeho vydání.
Nemusí to být plán vlády, míní odborníci
V mnoha případech jsou důkazy, které proti zadrženým mají úřady, velmi slabé. Výslechy jsou vedeny v utajení. Podle autorů zprávy je možné, že zatýkání cizinců nemusí ani tak být výsledkem plánovitého úsilí ústřední vlády, ale spíše projevem protizápadních sentimentů na lokální úrovni. Vláda se každopádně snaží situace pro sebe co nejlépe využít.
Podle bývalého tureckého poslance Aykana Erdemirna je cílem využívat rukojmích k výměnnému obchodu či jako nějaké zástavy ve prospěch tureckých zájmů. Ankara už dříve bez servítků slibovala propustit vězně výměnou za vydání Gülenových příznivců vyskytujících se na Západě. V některých případech to dokonce podmiňovala uzavřením smluv o koupi zbraní.
Západní vlády doposud vesměs upřednostňují dvoustranná jednání s cílem zajistit propuštění svých občanů - ovšem se střídavým úspěchy. Podle FDD je ale zapotřebí vůči Ankaře přitvrdit, což například dělá Německo varováním svých občanů před cestami do Turecka a omezením investic v Turecku.
Německo, které odmítá normalizaci vztahů s Tureckem, dokud budou v této zemi existovat političtí vězni, je podle FDD hodno následování, protože kdyby se tak chovaly i ostatní státy, pak by byl tento postup efektivní.
Případ uvězněných Čechů dala FDD do souvislosti s mediálními spekulacemi, které provázely zadržení syrsko-kurdského politika Sáliha Muslima v únoru v Praze na základě zatykače vydaného Ankarou. Tehdy se v některých médiích uvádělo, že by Muslim mohl být vyměněn za Všelichovou a Farkase. Český soud ale nařídil pustit politika na svobodu.
