Dohodu o vojenské spolupráci podepsala Ankara s libyjskou vládou loni v listopadu. Podle agentury AP může vyslání tureckých vojáků ještě více eskalovat boje v občanské válce, která Libyi trápí. Obě strany konfliktu totiž mají i přes zbrojní embargo OSN vojenskou podporu jiných států.
Erdogan oznámil, že Turecko vyšle své vojáky do Libye. Jde o výsledek domluvené spolupráce |
Zatímco Turecko podporuje Sarrádžovu vládu, Egypt, Jordánsko či Spojené arabské emiráty podle nedávné zprávy expertů OSN podporují generála Chalífu Haftara, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA). Podle neoficiálních zdrojů podporuje Haftara i Rusko.
Právě Moskva v předchozích týdnech vyjádřila velké znepokojení ze záměru Ankary vyslat vojáky do Libye. Erdogan ale tvrdí, že Rusko má v Libyi na 2000 žoldnéřů, které pomáhají Haftarovi, a Turecko má na rozdíl od Ruska k vyslání vojáků pozvání od právoplatné vlády Libye.
Turecké hlasování kritizovalo egyptské ministerstvo zahraničí. Uvedlo, že vyslání vojáků může „negativně ovlivnit stabilitu“ ve východním Středomoří.
O situaci v Libyi, ale i o Sýrii hovořil po hlasování tureckého parlamentu telefonicky prezident Erdogan se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Ten podle mluvčího Bílého domu uvedl, že „zahraniční intervence by mohla zkomplikovat situaci v Libyi“. Podle úřadu tureckého prezidenta Erdogan a Trump v telefonátu „zdůraznili důležitost diplomatického řešení“ konfliktů v Libyi i Sýrii.
Turecký prezident Erdogan chce zvýšit vojenskou pomoc Libyi bez ohledu na zbrojní embargo |
Zatím není jasné, kdy Turecko vojáky do Libye pošle. Člen vedení vládní strany Numan Kurtulmuş ve čtvrtek televizi CNN-Türk řekl, že schválení mandátu neznamená, že „tam budou posláni už zítra“. Viceprezident Fuat Oktay agentuře Anadolu řekl, že Turecko pošle „potřebný počet vojáků (do Libye), kdykoli to bude potřeba“. Dodal ale, že je tam vláda nevyšle, pokud Haftarova armáda zastaví ofenzivu.
Pro zákon, který dává turecké vládě po dobu jednoho roku možnost vojáky do Libye vyslat, se vyslovilo 325 ze 600 členů jednokomorového parlamentu. Proti jich hlasovalo 184.
Opoziční strany vyslání vojáků kritizovaly. Například člen vedení největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP) Ünal Ceviköz při čtvrteční debatě v parlamentu označil vyslání vojáků za „nesmyslné a nebezpečné dobrodružství“. Opoziční server Ahval v této souvislosti připomněl, že opozice tentokrát byla proti, zatímco loni její velká část podpořila vyslání tureckých vojáků do severovýchodní Sýrie.
