Turkmenbaši přijde o sochy i náměstí. Přikázal to současný prezident

Koho dílo stojící v centru metropole Ašchabad zpodobňuje? Nikoho jiného než zesnulého výstředního diktátora Saparmurata Nijazova, který vládl Turkmenistánu dlouhé roky železnou rukou. Ten přitom monument něžně nazýval "slunečnicí". Nijazov, který se nechal titulovat Turkmenbaši (Otec všech Turkmenů), však brzy o většinu svých soch, pomníků, památníků, ulic i náměstí přijde.

Týkat se to bude i Archy neutrality, jejíž demontáž na příkaz současného prezidenta Gurbanguli Berdymuhamedova začne už letos v březnu. Další osud dvanáctimetrové pozlacené sochy (podstavec měří více než šedesát metrů) prvního turkmenského prezidenta je zatím tajemstvím. Podstavec by však přece jen mohl najít nové místo. Turecká firma by ho nejpozději v roce 2011 měla vztyčit v jižní části turkmenské metropole. Turkmenistán za to zaplatí Turkům velmi slušnou sumu.

Saparmurat Nijazov na snímku z r.2006

Obráncům lidských práv a kritikům Berdymuhamedova režimu se takové mrhání penězi nelíbí, ale na druhou stranu vítají, že se vedení země snaží zbavit objektů připomínajících totalitní vládu Nijazova, který sám sebe jmenoval do funkce doživotního vůdce všech Turkmenů a básně o své matce zařadil do povinné školní literatury. Samotná archa má být posléze nahrazena jiným monumentem, tentokrát ještě vyšším, až pětadevadesátimetrovým sloupem neutrality. Vedení země prostě nemůže své občany o velkolepé památníky odpovídající středoasijské mentalitě ošidit.

Milovník tučňáků
Kult osobnosti Nijazova se rozvíjel v zemi bohaté na zemní plyn po celých 21 let, kdy byl tento svérázný politik v různých funkcích u moci. Kdyby nečekaně v prosinci roku 2006 nezemřel, otáčela by se bezpochyby za sluncem jeho socha dodnes. A nešlo vždy jen o sochy.

Nijazov proslul svými šílenými plány, které chtěl za každou cenu realizovat. Toužil například, aby slunečný Turkmenistán měl největší rezervaci pro tučňáky, které zbožňoval. Přikazoval mladým lidem, aby si nechali vytrhat v této oblasti módní zlaté zuby a místo nich si nechali udělat bílé, populární na Západě. Zrušil tradiční turkmenské názvy měsíců v roce a zavedl názvy nové, jež se inspirovaly jmény jeho příbuzných, především matky. Zakázal cirkus, balet a operu, neboť tyto druhy umění nesnášel.

Ve své rodné vesnici nechal postavit rodinné mauzoleum a mešitu, kam se vejde 10 tisíc lidí. Jméno Turkmenbaši v názvech měst, sportovních klubů, turnajů, obcí, ulic i náměstí je dodnes realitou, připomínající nedávnou politickou etapu.

Portréty Berdymuhamedova
Prezident Berdymuhamedov se snaží kult osobnosti svého předchůdce likvidovat postupně. Obránci lidských práv ho sice obviňují, že má také sklony k totalitnímu způsobu vládnutí, ale nelze mu upřít, že jisté demokratické reformy již realizoval. Například poprvé v historii Turkmenistánu povolil občanům užívat internet.

Vyňal z textu státní hymny opěvování Nijazova a zrušil přísahu, kterou mu vládní úředníci slibovali věrnost. Na druhou stranu obrovské portréty Berdymuhamedova visí na mnoha budovách. V červenci loňského roku vyvolala velkou etickou diskusi reportáž státní turkmenské televize, ve které prezident osobně odřezával pacientovi zhoubný nádor, aby tak otevřel nové onkologické centrum. Berdymuhamedov je původní profesí zubař.