Maďarsko v uplynulých letech udělilo politický azyl někdejšímu polskému ministru spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi, který byl tváří sporných justičních reforem prosazených národněkonzervativní vládou z let 2015 až 2023. Ještě dříve politický azyl v Maďarsku získal někdejší Ziobrův náměstek Marcin Romanowski. V Polsku jsou obvinění ze zpronevěry peněz na pomoc obětem trestné činnosti.
Podle vyšetřovatelů za tyto prostředky kromě jiného pořídili program Pegasus určený k infiltraci mobilních telefonů a používali ho proti domácím politickým oponentům. Oba popírají, že by se dopustili čehokoliv nezákonného a označují se za oběti pronásledování ze strany proevropské vlády premiéra Donalda Tuska, která v roce 2023 u moci vystřídala národní konzervativce.
Vztahy mezi Tuskovou vládou a Orbánovým kabinetem jsou napjaté a přispělo k tomu i udělení politického azylu Ziobrovi a Romanowskému.
Tusk v pondělí během návštěvy Jižní Koreje řekl, že o otázce azylu ještě před volbami v Maďarsku mluvil s opozičním lídrem Péterem Magyarem. Jeho strana Tisza hlasování vyhrála. „Věc je jasná. Nemusíme nic dodávat ... Doufám, že těmto dvěma pánům řeknu? Vítejte v Polsku?“ uvedl Tusk.
Polský ministr obrany a vicepremiér Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v pondělí řekl, že doufá, že se Ziobro s Romanowským sami vydají polské justici.
Romanowski ale v neděli ve vyjádření pro polskou krajně pravicovou televizi TV Republika dopad výsledku maďarských voleb na svoji situaci bagatelizoval. „Není to vláda (v Maďarsku), kdo nás pošle zpátky do Varšavy s pouty na rukou. Jde o rozhodnutí soudu,“ uvedl. Ziobro se podle Reuters k této věci v komentáři k výsledkům voleb v Maďarsku nevyjádřil.
Péter Magyar dal v neděli večer ve svém vítězném projevu najevo, že chce obnovit tradičně silné vztahy mezi Maďarskem a Polskem. Oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede do Varšavy. Tusk v pondělí řekl, že si myslí, že jeho vztahy s Magyarem „budou naprosto výjimečné“.





















