K rozpoznání covidu postačí zakašlat, tvrdí vědci. Vyvíjí chytrou aplikaci, která pozná i bezpříznakové případy |
Vědci sesbírali vzorky krve od lidí, kteří nikdy nebyli nakaženi novým koronavirem. Ze 306 dospělých osob jich 16 (tedy 5,3 %) mělo v těle IgG protilátky, vytvořené pravděpodobně během předchozích sezonních koronavirových infekcí, které ale souvisí s běžným nachlazením. Tyto IgG protilátky však reagovaly s jednou částí proteinového jádra viru SARS-CoV-2, označovanou jako S2, pomocí níž cizopasí na pacientech.
Lidstvu jsou známy čtyři koronaviry, napadající člověka a způsobující pouze lehké onemocnění chřipkové povahy, jelikož jsme se s nimi již naučili koexistovat. Jsou jimi viry 229E, NL63, OC43, a HKU1. Dále známe tři koronaviry, které lidem páchají vážná onemocnění s možnými fatálními následky, jimiž jsou viry MERS, SARS a nový SARS-CoV-2.
Nové poznatky o covidu: pětina vyléčených nemá protilátky, před virem může pomoct očkování proti chřipce |
Poznáme také 5 různých tříd imunoglobulinů (IgM, IgG, IgE, IgA, IgD), které jsou produkovány specializovanými bílými krvinkami B-lymfocyty. Jedná se o základní proces tzv. adaptivní (specifické, získané) imunity. Protilátky IgM a IgG jsou stěžejní při tvorbě krátkodobé a dlouhodobé ochrany před různými infekcemi. Během nákazy lidského organismu virem, bakterií či jinou cizorodou látkou, může imunitnímu systému trvat poměrně dlouho (až 14 dní), než vyprodukuje dostatečné množství specifické protilátky k odstranění infekce. Zde se jedná o IgM protilátky.
Poté, co pomine bezprostřední nebezpečí a infekce ustoupí, tělo produkuje protilátky i třídy IgG. Ty v oběhu přetrvávají a slouží k uchování informace o střetnutí s danou cizorodou látkou, která je využita při případné reinfekci. Jenže jak je možné, že tyto protilátky má i člověk, který se s infekcí nikdy nesetkal?
Nejvíce u dětí a dospívajících
Jedná se o tzv. křížovou reaktivitu, označovanou též někdy jako křížovou imunitu. Jde o reakci protilátky s jiným antigenem, odlišným od toho, který vyvolal tvorbu této protilátky. K vazbě dochází díky strukturním podobnostem, jaké mezi sebou koronaviry mají.
Počasí má vliv na šíření nového koronaviru, zjistili Číňané. Na potlačení nákazy ale nestačí |
Navíc přítomnost těchto IgG protilátek vytvořených pomocí křížové reaktivity byla mnohem častější u další testované skupiny: dětí a dospívajících neinfikovaných virem SARS-CoV-2. Jednadvacet jedinců z těchto 48 (tedy 43,8 %) osob ve věku od 1 roku do 16 let mělo prokazatelně v těle IgG protilátky. To by mohlo vysvětlovat, proč většina infikovaných dětí má buď velmi mírný průběh onemocnění covid-19, nebo dokonce vůbec žádný a nákazu projdou zcela asymptomaticky.
V lidském těle může dojít ke křížové reaktivitě mezi imunitním systémem a antigeny dvou různých patogenů, nebo mezi jedním patogenem a proteiny na nepatogenech, což může být v některých případech příčinou alergií.
Ačkoliv předchozí studie naznačují, že reaktivní imunita není ani stoprocentně účinná, ani dlouhodobá, její přítomnost může snížit celkový přenos virů a zmírnit příznaky, a je proto dle vědců důležitým polem dalšího studia.