Podle serveru Gazeta.ru pilot letadla po vzlétnutí hlásil zatím nespecifikované problémy a měl v plánu nouzové přistání na letišti Žukovskij. Podle mluvčí aerolinek nebyly k technickému stavu stroje vyrobeného v roce 2010 žádné výhrady. Vyšetřovatelé, kteří podle ruských médií nevylučují jakýkoli scénář, prý již nalezli černou skříňku se záznamy o letu.
Kreml zve boháče zpět do Ruska. V Británii by museli prokazovat původ majetku |
Letoun mířil do jihoruského města Orsk v Orenburské oblasti. Při havářii zahynuly mimo jiné tři děti ve věku od pěti do 12 let. Další z obětí bylo 17 let, uvádí agentura TASS. Podle ní byli na palubě také tři cizinci, jeden z nich byl ze Švýcarska a jeden z Ázerbajdžánu. České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi byli občané České republiky. Informovala o tom mluvčí Černínského paláce Michaela Lagronová.
Národnost dalších případných cizinců na palubě letu Saratovských aerolinií zatím není známá. Drtivá většina z 65 cestujících byli ruští občané z Orenburské oblasti, kam letoun mířil. Lékaři budou podle agentury TASS v pondělí shromažďovat vzorky DNA jejich příbuzných, což má usnadnit identifikaci pozůstatků.
Podle Interfaxu jsou trosky letounu roztříštěné v okruhu kilometru od místa pádu. V ruských médiích se objevily spekulace o tom, že se letadlo srazilo s poštovním vrtulníkem, mluvčí ministerstva pro mimořádné události ale podle agentury Interfax oznámil, že se na místě žádné trosky vrtulníku nenacházejí. Domněnku popřeli i zástupci ruské pošty. Ke svým službám prý vrtulníky nepoužívají.
Ve 14:27 místního času (12:27 SEČ), tedy jen šest minut po vzletu z moskevského letiště, začalo letadlo klesat v rychlosti zhruba kilometr za minutu. Poté došlo k přerušení signálu. Spojení s posádkou se už znovu navázat nepodařilo. „Posádka nestačila vyslat nějakou zprávu či nouzový signál, což znamená, že vše se stalo náhle a rychle,“ uvedl místopředseda odborové organizace ruského letového personálu Alfred Malinovskij.
Bleskový pád
„Velký kráter na místě neštěstí může znamenat, že letadlo klesalo neřízeně, vertikálně, aniž by se snažilo o klouzavý sestup,“ myslí si Malinovskij. Podle Interfaxu je na místě katastrofy kráter hluboký 2,5 metru o poloměru zhruba 17 metrů.
Někteří svědci tvrdí, že stroj už před dopadem na zem hořel a že slyšeli explozi. To vyvolalo spekulace o teroristickém útoku.
„Výbuch ovšem může být nejen důsledkem diverze. Svou roli mohly sehrát i následující faktory: teplota vzduchu něco málo pod nulou, vysoká vlhkost a nanejvýš pravděpodobná námraza. Pokud selhal protinámrazový systém motoru, mohl se do lopatek kompresoru dostat kousek ledu a výsledkem mohl být výbuch, o kterém svědci hovoří,“ tvrdí Malinovskij.
Server Gazeta.ru potvrdil zprávu Interfaxu, že na místě byly nalezeny i trosky poštovního vrtulníku, okolnosti incidentu však ještě nejsou jasné. Proti této informaci se ohradili zástupci ruské poštovní služby s tím, že vrtulníky nepoužívají. To ovšem vyvrací některé ruské servery. Na místo bylo vysláno 20 záchranářských jednotek. Ruské ministerstvo dopravy podle staršího vyjádření zvažovalo několik variant, včetně chyby pilota, technické závady či nepříznivého počasí. Pád a nalezení trosek potvrdil i ruský ministr pro mimořádné události.
Na místě pádu stroje Saratovských aerolinií u Moskvy bylo nalezeno také několik těl obětí, uvádí TASS. Ruská prokuratura zahájila trestní řízení pro podezření z porušení pravidel bezpečnosti leteckého provozu. „Prezident Putin nařídil vládě sestavit speciální komisi pro vyšetření této letecké katastrofy,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Vladimir Putin také nabídl všem pozůstalým kondolence a kvůli tragédii zrušil svou plánovanou cestu do Soči.
Ke zřícení došlo podle informací agentury Reuters v Ramenském okrese mezi vesnicemi Arguntsevo a Stepanovsky, zhruba 40 kilometrů na jihovýchod od Moskvy. Na místě se našly kusy zříceného letadla. Po páté hodině odpolední místního dorazil k místu nehody guvernér moskevské oblasti Andrej Vorobyev.
Podle agentury TASS vyrobila letadlo rusko-ukrajinská společnost Voronezh Aircraft Production (VASO) v roce 2010. V témže roce jej začaly používat aerolinky Rossiya. „Havárie letadla nás zarmoutila,“ uvedli její zástupci. Výrobce údajně sestavil speciální vyšetřovací komisi, která má příčiny nehody prozkoumat.
Stroj An-148 měl podle VASO číslo 61704 a výrobní identifikační značku 40-06. Specializovaný web russianplanes.net uvádí, že první regulérní let absolvoval v červnu 2010. Zástupci aerolinií ujišťují, že šlo o moderní, spolehlivý stroj, který neměl technické problémy.
Saratovské aerolinie vznikly v 90. letech. Cestující si již dříve stěžovali na technický stav jejich strojů. Podle britské zpravodajské stanice BBC dostaly aerolinie v roce 2015 zákaz provozovat mezinárodní lety poté, co přepadová kontrola zjistila, že v kabině se nachází někdo jiný než členové posádky. Společnost se proti zákazu odvolala a od roku 2016 obnovila charterové mezinárodní lety. Provozuje letecké spojení hlavně mezi ruskými městy, ale i mezi různými destinacemi v Arménii a Gruzii.
Agentura DPA připomíná, že letecká neštěstí nejsou v Rusku ničím výjimečným. Od roku 2010 přišlo při velkých haváriích o život více jak 240 lidí. Naposledy se zřítilo letadlo nízkonákladové společnosti FlyDubai v březnu 2016 na letišti v Rostově na Donu; zemřelo všech 62 lidí, kteří byli na palubě.