LN: Čím se budou Izraelci řídit při dnešním hlasování?
Už od založení Izraele jsou nejdůležitější otázkou bezpečnost státu a jeho vztahy s okolními arabskými zeměmi. Je to důležitější než třeba sociální témata, protože bezpečnost je existenční otázkou. K takovému pojetí voleb hodně přispěla i nedávná vojenská kampaň v pásmu Gazy.
LN: Jaký dopad tato válka může mít na rozhodování voličů?Izraelci se postupem času stávají většími realisty, a to na obou stranách politického spektra. Na pravici ubývá lidí, kteří věří ve Velký Izrael, pomalu opouštějí myšlenku, že hranice státu by měly být ještě mnohem širší, než ty stávající. A na levici je stále méně „holubic“ – tedy Izraelců, kteří věří, že mír je nadosah. Že stačí dojednat několik dohod s Palestinci nebo s Araby obecně, a všichni tu budou v mžiku žít v klidu a v pokoji.
Teď krátce před volbami lidé viděli, že k té realitě patří i vojenský zásah proti Hamásu. A na nevyhnutelnosti takového zásahu se v obecné rovině shodly všechny hlavní strany.
LN: Za favorita těchto voleb je považován vůdce pravicového bloku Likud Benjamin Netanjahu. Ten již ale byl premiérem v 90. letech a tehdy se mu nepodařilo dojednat mír s Palestinci, navíc mu mnozí vyčítají „bolestivé“ dopady jeho hospodářské politiky...
Jde hlavně o období, kdy byl ministrem financí ve vládě Ariela Šarona. Netanjahu začal řídit hospodářství státu v době, kdy ekonomika léta stagnovala a měli jsme tu až 11procentní nezaměstnanost. Když poté začal zavádět svou rozhodnou a opravdu velmi pravicovou politiku, situace se začala rychle měnit. Nezaměstnanost poklesla asi na šest procent. A ekonomika nastartovala růst o pět procent ročně, což trvalo vlastně až do nedávné celosvětové krize. A je fakt, že ani tu nepociťujeme s takovou silou jako mnohé jiné státy.
LN: Co tedy lidé Netanjahuovi přesně vyčítají?
To, že se přes makroekonomické úspěchy výrazně prohloubila propast mezi bohatými a chudými Izraelci. Ti chudí jej proto často považují za zkázu. Netanjahu některé chyby v této oblasti připouští. Jinak je ale na sebe hrdý a svou často kritizovanou politiku považuje za úspěch.
| Další podrobnosti o volbách v Izraeli si přečtěte v úterním vydání deníku |
