Kotlebovu politickou kariéru nastartoval rok 2003, kdy se stal předsedou Slovenské pospolitosti, tehdy ještě občanského sdružení. Stranou se pod jménem Slovenská pospolitost - Národní strana stalo hnutí v roce 2005. Tehdy poprvé Kotleba čelil stíhání. Policie jej obvinila z podpory hnutí propagujících násilí a fašismus. Již o rok později ale byla strana pro svůj rozpor s Ústavou Nejvyšším soudem zakázána.
Porušili nacionalisté pravidla? Kotlebovci mobilizovali voliče i přes zákaz |
Ze strany se tak opět stalo občanské sdružení. V jeho čele osmatřicetiletý Kotleba, politik s pověstí ultrapravicového radikála, zůstal až do roku 2007. O dva roky později byl na demonstraci oslavující klerofašistický Slovenský štát zatčen, důvodem byla jeho výkřik „Na stráž!“, kterým se zdravily Hlinkovy gardy. Protože ale při pozdravu nehajloval, bylo stíhání zastaveno. Ještě před tím ale byl obviněn z podpory a propagace skupin směřujících k potlačování základních práv a svobod, píše server HN online.
Kotleba a potyčky se zákonemSlovenský deník SME již v roce 2013 přinesl seznam policejních záznamů Mariana Kotleby. Kromě již zmiňovaných provinění byl Kotleba vyšetřován i pro projevy sympatií k fašismu. Podezřelý byl z šíření toxikomanie a vyhrožování na základě původu a barvy pleti. Stíhán byl i v roce 2012 a to kvůli poškozování cizí věci a porušování domovní svobody před shromážděním v Krásné Hůrce. Jak upozorňuje SME, ve většině případů bylo stíhání zastaveno a nebylo vzneseno obvinění. Další případy byly řešeny jako přestupek nebo byly promlčeny. |
Inženýr ekonomie v tomtéž roce kandidoval na hejtmana (tzv. župana) Banskobystrického kraje. Tehdy ještě neúspěšně. Navíc byl kvůli volebnímu letáku zaměřeném proti Romům, kde je nazval „ cikánaskými parazity“, znovu obžalován. Tentokrát z hanobení národa, rasy a přesvědčení. Jeho obvinění nejdřív zamítl Krajský soud, následně i soud Nejvyšší.
O čtyři roky později pak byla Kotlebova kandidatura o něco úspěšnější. Ve druhém kole porazil favorita Vladimíra Maňku ze strany Směr-SD a svým vítězstvím paralyzoval média i veřejnost.
„Kotlebu stvořilo podněcování xenofobie“
O co ale celou dobu usiloval, bylo parlamentní křeslo. Pokoušel se o něj již v roce 2012 se svým dalším uskupením Lidová strana Naše Slovensko. Tehdy ale nedosáhl ani dvou procent. „Zadařilo“ se až v sobotu, kdy se překvapivě dostal přes pětiprocentní hranici a v Národní radě získal 14 mandátů.
Jeho úspěch komentují mnozí slovenští odborníci. Například politolog Juraj Marušiak pro zpravodajský server HN online uvedl, že „(Kotlebu) stvořilo podněcování xenofobní atmosféry“ stejně jako to, že „nejen on sám, ale i mainstreamové strany se snažily přiživit na protiromských otázkách. A Kotleba tyto otázky umí excelentně okomentovat.“ Další komentátoři soudí, že šlo spíše o protestní hlasy.
Ačkoliv strana získala 14 mandátů, jako s koaličním partnerem se s ní nepočítá. V předběžných úvahách tuto možnost zavrhl vítěz voleb, předseda Směru Robert Fico, který se pokusí sestavit novou koalici.
Strana, která se hlásí k odkazu Ludovíta Štúra, Andreje Hlinky a Jozefa Tisa a která se považuje za „skutečnou opozici vůči zkorumpovanému a zločineckému systému“, tak s nejvyšší pravděpodobností skončí v opozici.
Slovenští extremisté prý úspěch čekali, výtky z neonacismu odmítliKrajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana naše Slovensko úspěch v sobotních parlamentních volbách na Slovensku očekávala, řekl v nedělní televizní debatě člen strany Milan Uhrík. Odmítl přitom, že LS NS je neonacistickou stranou. „My jsme podobný výsledek očekávali. Přesvědčili jsme se, že průzkumy jsou odtrženy od reality, vůle lidí je úplně někde jinde," řekl v povolební diskusní relaci veřejnoprávní RTVS Uhrík, který je šéfem úřadu Banskobystrického kraje. Zdroj: ČTK |