Na světě zbývají již jen dvě samice, které také žijí v rezervaci v Keni. Obě samice také patří ZOO Dvůr Králové, která je do Keni i se Sudánem a dalším samcem Sunim s cílem záchrany druhu odvezla v roce 2009. Jedinou nadějí na záchranu druhu je rozmnožení umělou reprodukcí, na čemž vědci pracují. Využít budou moci i vzorky spermatu, které dříve odebrali Sudánovi.
V New Yorku odhalili sochu tří nosorožců ze Dvora Králové |
„Sudán byl v posledních měsících pod neustálým veterinárním dohledem kvůli komplikacím spojeným s jeho vysokým věkem, které vedly k degenerativním změnám svalů a kostí doprovázeným rozsáhlými lézemi na kůži. Jeho zdraví se výrazně zhoršilo v posledních 24 hodinách, kdy se nebyl schopen postavit,“ uvedl vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.
  |
Veterinární tým ze zástupců Zoo Dvůr Králové, Ol Pejeta Conservancy a Kenya Wildlife Service se proto podle něj rozhodl přistoupit k eutanazii. Dožil se 45 let, což je podle BBC u nosorožce ekvivalent 90 let u člověka. Na Sudánovu smrt zareagoval i britský ministr zahraničí Boris Johnson. „Dnešek je naprostou tragédií,“ napsal na twitteru. „Nemůžeme jen sedět a dívat se, jak mizí další druhy,“ dodal.
Podle agentury AP byl Súdán jakousi celebritou a do rezervace za ním chodily tisíce návštěvníků. Loni se objevil v mobilní seznamce Tinder jako „nejlepší starý mládenec na světě“ v rámci sbírky na vývoj metody umělého rozmnožování. Pracovníci, kteří se o Sudána starali, ho popsali jako něžné zvíře a v posledních týdnech neskrývali smutek nad jeho blížící se smrtí.
Jiní nosorožci severní bílí, označovaní též jako tuponosí severní, v zajetí nežijí, ve volné přírodě je druh považován za vyhynulý.
„Byl to úžasný nosorožec, skvělý ambasador svého druhu. Budeme si ho pamatovat pro jeho jedinečnou schopnost přitáhnout celosvětovou pozornost ke kritické situaci nejen nosorožců, ale mnoha tisíců dalších druhů, kterým hrozí vyhynutí v důsledku neudržitelné lidské činnosti. Doufejme, že jednou bude jeho odchod považován za významný iniciační moment pro ochranu přírody po celém světě,“ uvedl ředitel rezervace Ol Pejeta Richard Vigne.
Sudána, spolu s dalšími pěti nosorožci, získal z odchytu v jižním Sudánu pro dvorskou zoo v roce 1975 tehdejší ředitel zoo Josef Vágner. Tehdejší skupinu tvořili dva samci a čtyři samice.
Dvorská zoo na konci roku 2009 poslala do keňské rezervace Ol Pejeta celkem čtyři severní bílé nosorožce. Odborníci věřili tomu, že v přirozeném prostředí by se mohla zvířata přirozeně rozmnožit. Po přesunu se zlepšil zdravotní stav zvířat, u obou samic se postupně zlepšily hormonální cykly, a pravidelně se pářily. Později ale v jejich hormonálních cyklech nastal útlum. V říjnu 2014 v rezervaci stářím uhynul samec Suni, který byl podle odborníků zřejmě posledním severním bílým samcem, který se mohl zapojit do přirozené reprodukce. Vědci nyní pracují na tom, že by se druh pokusili zachránit umělou reprodukcí.
Nosorožec ze zoo Dvůr Králové přišel o svůj roh kvůli pytlákům |
V keňské rezervaci Ol Pejeta nyní žijí ještě samice Nájin a její dcera Fatu. Kromě samců Suniho a nyní Sudána v posledních letech uhynula řada dalších, v zajetí chovaných severních bílých nosorožců.
V polovině prosince 2014 uhynul v zoologické zahradě v San Diegu samec Angalifu, který měl rakovinu. Poslední jedinec severního bílého nosorožce žijící v Evropě, samice Nabiré, uhynula na následky prasklé cysty ve Dvoře Králové v červenci 2015. Ve stejném roce utratili kvůli nemocem souvisejícím s vysokým věkem samici Nolu z americké zahrady.
Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) žilo ještě v roce 1960 na Zemi více než 2000 kusů severního poddruhu bílého neboli tuponosého nosorožce. O dvacet let později, v roce 1980, žilo kvůli útokům pytláků už jen 15 zvířat.
Nosorožec Sudán bylo hodné zvíře, vzpomíná ošetřovatel
„Samec Sudán byl výjimečné zvíře, které bylo neuvěřitelně hodné na své ošetřovatele. Nikdy jsem se já ani ostatní ošetřovatelé nesetkali byť jen s náznakem agrese vůči nám. Pokaždé se s ním dalo dohodnout, poslouchal nás,“ vzpomíná ošetřovatel nosorožců královédvorské ZOO Jan Žďárek. Žďárek. Proto nebyl problém ho ošetřovat. „Dali se s ním dělat neuvěřitelné věci, jako třeba odebírat krev. Dali se mu přímo ošetřovat kopyta. Nebyl ani moc lekavý. Na přítomnost ošetřovatele reagoval dobře. Byl naprosto klidný, neagresivní,“ řekl Žďárek.
Jinak se ale choval k samicím. „Občas k nim byl útočný. Přesto byl v naší zoologické zahradě nejúspěšnějším samcem svého druhu, narodili se po něm tři mláďata, samice Nabiré (uhynula ve Dvoře Králové v červenci 2015), samice Nájin a pak ještě jedna, která se ale narodila předčasně a mrtvá,“ řekl ošetřovatel.
Sudán prožil v západním křídle pavilonu takzvaného nového nosorožince se sedmi boxy v areálu dvorské zoo několik let. „Stavba nosorožince byla dokončena v roce 1989 za účelem rozmnožení zejména severních bílých nosorožců. Samci byli vždy v krajních boxech, kde se střídali. Jeden z nich byl i Sudán. Šlo o to, že byly z každé strany samic. Ty se mohly volně pohybovat v propojených boxech a s oběma samci umístěnými po stranách se kontaktovat,“ vzpomíná Žďárek.
Záchrana druhu nosorožce umělým způsobem přijde na miliony dolarů
Náklady na záchranu druhu nosorožce severního bílého umělou reprodukcí se odhadují na miliony amerických dolarů, tedy desítky milionů korun. Základem metody, které ještě v případě nosorožců nebyla nikdy aplikována, je umělé oplodnění vajíček odebraných ze samic a odnošení embrya náhradní matkou příbuzného nosorožce jižního bílého.
Na projektu záchrany druhu nosorožce severního bílého spojily síly odborníci ze ZOO Dvůr Králové nad Labem a rezervace Ol Pejeta s vědci z IZW Berlín, z instituce Avantea z italské Cremony a z Kenya Wildlife Service. „V dohledné době se pokusí vůbec poprvé odebrat vajíčka ze severních samic žijících v Ol Pejetě. Poté se pokusí o jejich oplodnění semenem uchovaným ze samců a následné vložení embrya do příbuzných samic bílého jižního nosorožce jako náhradních matek,“ uvedl Stejskal.
Ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas připomněl, že Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. „Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kdo Sudána znali,“ uvedl. Nejmodernější buněčné technologie však podle něj mohou být využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. „Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,“ uvedl Rabas.
Součástí projektu na záchranu druhu je vývoj metod, následné pokusy, vkládání embryí do náhradních matek. Vrcholem by mělo být vytvoření reprodukčně funkční skupiny severních bílých nosorožců. „Je to však jediný způsob, kterým můžeme zachránit celý druh před vyhynutím,“ uvedl Stejskal.
