Benito Mussolini, Nicolae Ceausescu, Saddám Husajn. Každý z nich pochází z jiné země, jiné doby. Přesto mají něco společného: měli na svědomí životy mnoha lidí a byli nakonec popraveni.
Jak si všiml francouzský list Le Figaro, jejich posmrtné fotografie obletěly celý svět. Důvodem bylo hlavně dokázat veřejnosti, že nenáviděný vůdce je skutečně mrtev.
Na konci dubna 1945 prchal z bombardovaného Milána italský fašistický předák Benito Mussolini spolu se svojí milenkou Clarou Petacciovou. Na cestě však byli zadrženi a zastřeleni antifašistickým bojovníkem Walterem Audisiem, známým jako plukovník Valerio.
Jejich mrtvá těla byla následně pověšená hlavou dolů na rozbombardované čerpací stanici na Piazzale Loreto v Miláně. Fotografie visících mrtvol pak vyšly na prvních stranách všech italských novin.
Mrtvý Gustav Weler - dvojník Adolfa Hitlera
Krátce po Mussoliniho smrti spáchal sebevraždu nacistický vůdce Adolf Hitler. Jenže jeho posmrtná fotografie, která se objevila na veřejnosti, byla podvrh – jednalo se o dvojníka Gustava Welera. To podnítilo spekulace o Hitlerově skonu.
Žádný snímek mrtvého vůdce zřejmě neexistuje, zato jsou známé fotografie říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse a jeho ženy, kteří nejprve zabili své děti a pak i sebe.
Na Vánoce roku 1989, kdy v Rumunsku probíhala revoluce, byl popraven dlouholetý prezident Nicolae Ceausescu. Spolu s manželkou Elenou se pokusili utéci před hněvem ulice, ale byli chyceni a obviněni z genocidy a dalších zločinů a následně posláni před popravčí četu.
Lid však pouhému oznámení v televizi nevěřil, a tak se tehdejší vedení země rozhodlo odvysílat v televizi autentický záznam popravy.
Udaje a Kusaje nejdřív omyli
Irácký diktátor Saddám Husajn byl v roce 2003 odsouzen k smrti za "zločiny proti lidskosti". O tři roky později 30. listopadu 2006 byl oběšen.
Videonahrávka pořízená mobilním telefonem vzápětí pronikla do všech elektronických médií a na internet a vyvolala vášnivou diskusi po celém světě. Přední televizní stanice se přely o to, v jakém rozsahu záznam zveřejňovat.
Čtěte také |
Případ s fotografiemi bin Ládina se asi nejvíc podobá osudu Saddámových synů Udaje a Kusaje. Oba, podobně jako muž číslo jedna Al Kajdy, zemřeli během přepadení amerického komanda v roce 2003.
Mrtví Udaj (vpravo) a Kusaj (vlevo) Husajnové
Američané chtěli Iráčanům předložit důkaz o jejich smrti, a tak mrtvoly nafotili. Ještě předtím ale byla těla omyta a během pitvy "upravena", aby se co nejvíce podobala původnímu vzhledu. Ani to však snímky příliš nezjemnilo.