Experti při odhadu počtu padlých či raněných vycházejí ze satelitních snímků, odposlechů, příspěvků na sociálních sítích, zpráv médií působících přímo na místě i z oficiálních vyjádřeních ruské a ukrajinské vlády.
Moskva po podzimním neúspěchu na frontě zoufale touží po velkém úspěchu a Bachmut považuje za klíč k ovládnutí Donbasu, píše deník The New York Times.
Ruská armáda proto vyslala do předních linií nedostatečně vycvičené rekruty, což si podle amerických představitelů vyžádalo stovky zabitých nebo zraněných vojáků denně. Domnívají se také, že ruský prezident Vladimir Putin je ochoten snést až stovky tisíc ruských vojenských obětí.
Obtížně se určuje i počet ukrajinských ztrát. Jenom u Bachmutu denně zahynuly nebo byly zraněny stovky ukrajinských vojáků, uvádí představitelé. Lépe vycvičené jednotky Kyjeva se podle nich drží v záloze a větším bezpečí, zatímco v první linii snášejí hlavní nápor ruského ostřelování méně připravené jednotky, například záložníci z územní obrany.
Spojené státy naposledy oficiálně zveřejnily odhady ztrát z bojů na Ukrajině loni v listopadu, kdy šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley hovořil o více než 100 000 mrtvých a zraněných vojácích na ukrajinské i ruské straně.
„Řekl bych že nyní je to výrazně přes 100 000,“ řekl Milley na tiskové konferenci v Německu. Ruské ztráty podle něj zahrnují „armádu i žoldnéře v (soukromé) Vagnerově skupině“.
Ztráty na obou stranách
Náčelník generálního štábu norské armády Eirik Kristoffersen na konci ledna uvedl, že na Ukrajině bylo zraněno nebo zabito 180 000 ruských vojáků a 100 000 ukrajinských vojáků. NYT následně uvedl, že počty jsou „nejisté“, protože za současné situace je těžké udržet si dobrý přehled. „Mohou být jak nižší, tak vyšší,“ dodal.
Nejmenovaní američtí představitelé tento týden uvedli, že ruské ztráty se blíží hranici 200 000. Odhady pro Ukrajinu i Rusko jsou založené na satelitních snímcích, odposleších, příspěvcích na sociálních sítích, zpráv médií působících přímo na místě i na oficiálních vyjádřeních obou vlád, uvádí NYT. Stanovení přesných bilancí je proto obtížné a rozdíly panují i v odhadech v rámci americké vlády.
Rusko ani Ukrajina již řadu měsíců nezveřejnily žádné spolehlivé informace o svých ztrátách. Moskva počet ztrát oficiálně zveřejnila jen třikrát, naposledy na konci září v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tehdy uvedl, že na Ukrajině zahynulo 5 937 ruských vojáků.
Vlastní seznam zabitých Rusů na frontě si vede ruskojazyčný server BBC společně se serverem Mediazona, kterým se od začátku války podařilo jmenovitě potvrdit okolo 13 030 mrtvých. Vzhledem k nutnému potvrzení z různých zdrojů podle BBC tento počet neodráží skutečnou bilanci ruských obětí.
Jen za poslední týden ale podle nich padlo na 500 Rusů. Většina z těch, kdo zahynuli za uplynulé tři měsíce, patřila k nově mobilizovaným, dobrovolníkům či vězňům.
USA pošlou rakety s dvojnásobným dosahem
Na Ukrajinu putuje nový balíček americké pomoci, zahrnovat bude patrně rakety odpalované ze země s dostřelem 150 kilometrů. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to uvedl deník Financial Times. Washington by pomoc v hodnotě 2,2 miliard dolarů (asi 48 miliard korun) mohl oznámit už v pátek.
Podle informací deníku se USA chystají Kyjevu poskytnout konkrétně nově vyvinuté rakety GLSDB, které mohou být odpalovány z různých raketometů, včetně systémů HIMARS. Ty už má Ukrajina k dispozici v úpravě s dostřelem 80 kilometrů. Pokud by dostala i rakety GLSDB, jejich dosah by se tím téměř zdvojnásobil.
Spojené státy nadále odmítají Ukrajině poskytnout rakety ATACMS s dostřelem téměř 300 kilometrů. Podle deníku je tomu tak kvůli obavám, že by je Ukrajina mohla použít k útokům na ruské území.
Putin opět přecenil síly, tvrdí experti
Ruský prezident Vladimir Putin možná opět přecenil síly ruské armády, a proto její předpovídaný velký útok na východě Ukrajiny skončí předčasně v období jarních dešťů a nepovede k průlomu ve válce, předpovídají analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).
„ISW nezpozorovalo žádné známky, že by ruské síly dostatečně obnovily svou bojovou sílu, aby porazily ukrajinské síly na východní Ukrajině a dobyly přes 11 300 kilometrů čtverečních neokupované části Doněcké oblasti, tedy více než 42 procent celkové rozlohy této oblasti, do března, jak údajně Putin svým vojskům nařídil,“ píše institut ve své zprávě.
Ruská ofenziva by podle amerických expertů mohla vyvrcholit během dubnového období dešťů, ne-li dříve, aniž by dosáhla operačně významných výsledků. To by mohlo podle ISW vytvořit příznivé podmínky pro ukrajinské síly, kterých by mohly využít při vlastní protiofenzívě koncem jara nebo v létě po zařazení západních tanků do svých jednotek.
Ukrajinští představitelé poslední dobou opakovaně varovali před možností, že Rusko znovu podnikne velký útok, aby zvrátilo situaci na bojišti. Naposledy ministr obrany Oleksij Reznikov varoval, že ruská ofenziva by mohla začít již 24. února, tedy na výročí vpádu ruských vojsk do země. Na ruské přípravy k ofenzivě v podobě posilování vojsk a průzkumu na různých úsecích fronty upozornil ve čtvrtek také ukrajinský generální štáb.
ISW také poukázal na to, že ruské úřady zablokovaly internetové mobilní služby v okupované Luhanské oblasti, a to pravděpodobně ve snaze posílit bezpečnost a utajit rozmístění nových ruských jednotek. Ukrajinci totiž používali mobilní telefony ke shromažďování informací o ruských silách v okupované části Ukrajiny a posílali je ukrajinské armádě. Ruské síly se podle analytiků možná učí ze svých předchozích chyb a posilují ochranu soustředění ruských sil před velkou ofenzivou.
