„Tento zákon nezakazuje ideologie, protože to by bylo v demokratické zemi nepřijatelné, ale zakazuje totalitní režimy jakéhokoliv zabarvení - fašistické, komunistické či jiné. Totalita je na Ukrajině zakázána,“ prohlásil jeden ze spoluautorů předlohy Jurij Lucenko ze strany prezidenta Petra Porošenka.
Nový zákon také ukládá státu povinnost zkoumat a objasňovat zločiny totalitních režimů, aby se nemohly opakovat. Napomoci tomu má i odtajnění archivů bývalého sovětského Výboru státní bezpečnosti (KGB) a jeho předchůdců, kteří v SSSR působili v roli politické policie. Zpřístupněny mají být, stejně jako je tomu například v pobaltských státech, všechny písemnosti sovětské tajné služby od roku 1917.
Parlament rovněž schválil, že Ukrajina si bude 8. května připomínat konec druhé světové války a její oběti, zatímco 9. května bude nadále slavit „Den vítězství nad nacismem“.
Ukrajina se blíží k restrukturalizaci dluhu, vláda schválila návrh |
Ukrajina, podobně jako Rusko, slaví konec druhé světové války v Evropě o jeden den později než země Evropské unie. Stalo se tak proto, že v době německé kapitulace už bylo vzhledem k časovému posunu v tehdejším Sovětském svazu 9. května.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk nedávno požadoval od Moskvy, aby respektovala, že proti nacismu bojovali také Ukrajinci, které současná ruská propaganda vykresluje jako následníky kolaborantů s nacisty a krajní nacionalisty, banderovce. „Rusko, které se snaží o revizi historie a které hlásá vítězství v druhé světové válce bez Ukrajiny, nemá právo zprivatizovat si společný boj proti nacistickému Německu,“ zdůraznil Jaceňuk a připomněl, že dvě pětiny sovětských ztrát ve válce připadly právě na Ukrajince.
V Rusku už od loňského podzimu platí zákaz veřejně předvádět symboly organizací spolupracujících s nacisty, který byl „ušit“ na ukrajinskou symboliku. Kritici „protibanderovského“ zákona ale tvrdí, že by se měl vztahovat i na nynější ruskou vlajku, pod níž bojovali vojáci generála Andreje Vlasova na německé straně.
Stepan Bandera je kontroverzní postavou. Za války byl vůdcem ukrajinských nacionalistů, ale po pokusu o vyhlášení nezávislosti Ukrajiny jej nacisté internovali v koncentračním táboře. V pozdějším německém exilu jej v roce 1959 zavraždil agent sovětské tajné služby KGB. Pro řadu Ukrajinců je hrdinou, který bojoval proti sovětskému režimu, Rusové jej však považují za zločince a kolaboranta s nacisty.
