Ukrajina zvrátila válku ve svůj prospěch, hodnotí Američané. Kreml o míru jednat nechce

Ukrajinský úspěch při bleskové ofenzivě je výsledkem obratného plánování a schopnosti maximálně využít zbraňové systémy dodané Západem.

Dlouhé diskuse a následné oznámení protiofenzivy v Chersonské oblasti na jihu odlákaly významnou část ruských jednotek ze sektorů, na které ukrajinské síly v posledních několika dnech vedly rozhodující útoky, míní americký výzkumný ústav.

Současná ukrajinská protiofenziva u Charkova válku neukončí, tvrdí ISW. Rusům se podle něj po její kulminaci zřejmě podaří obnovit obrannou linii a možná i provést lokální protiútoky.

„Ukrajina bude muset zahájit následné protiofenzivní operace, aby dokončila osvobození Ruskem okupovaného území. Válka se pravděpodobně protáhne až do roku 2023,“ uvádí institut ve své analýze.

395 fotografií

Pokračující ukrajinský tlak v Charkovské a Chersonské oblasti přesto staví ruské velení před „strašlivé časové a prostorové dilema“, neboť na zformování pevné obrany na řece Oskil pravděpodobně nemá dostatek záloh.

„Ukrajina zvrátila průběh války ve svůj prospěch. Kyjev bude patrně čím dál více určovat místo a povahu hlavních bojů a Rusku se bude čím dál častěji stávat, že na rostoucí ukrajinský fyzický a psychologický tlak (...) zareaguje neadekvátně,“ poznamenává ISW.

Britské ministerstvo obrany k tomu ve svém pondělním hodnocení válečné situace na Ukrajině uvedlo, že rychlý ukrajinský úspěch u Charkova bude mít nejspíš významný dopad na ruské válečné plány.

„Většina (ruských) sil na Ukrajině je s velkou pravděpodobností přinucena k nouzovým obranným akcím,“ uvedlo britské ministerstvo.

Osvobození Izjumu podle ISW znamená konec nadějí Moskvy na splnění jednoho z deklarovaných cílů invaze na Ukrajinu, a sice dobytí celé Doněcké oblasti. Případný ruský úspěch u Bachmutu v Doněcké oblasti, pokud se vůbec uskuteční, po ztrátě Charkovské oblasti na severu pozbyl jakéhokoliv operačního významu.

Ruské jednotky v okolí Bachmutu a u Doněcku přesto pokračují v ofenzivních operacích, jako by si nebyly vědomy nebezpečí dalšího ukrajinského postupu směrem na Luhansk, píší američtí výzkumníci. „Ruský prezident Vladimir Putin riskuje, že se dopustí běžné, ale smrtící chyby příliš dlouhým vyčkáváním s vydáním rozkazu k posílení luhanské části fronty,“ dodává ISW.

Rusko se staví proti mírovým hovorům

Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovorů s Kyjevem a ani důvod k oživení jednání, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Speciální vojenská operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, bude podle něj pokračovat, dokud Moskva nedosáhne svých cílů.

O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Čím déle se ale bude odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu, řekl ministr zahraničí v televizi Rossija 1.

„Vyjednávání neodmítáme a hovory s Ukrajinou nevzdáváme,“ řekl Lavrov a naznačil, že důvodem dosavadního neobnovení jednání je Kyjev. Peskov v pondělí nicméně uvedl, že Rusko nevidí důvod pro další mírové hovory, které se po několika kolech ocitly na mrtvém bodě už na jaře.

Kremelský mluvčí v pondělí novináře po dotazech na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti bez dalších podrobností ujistil, že Putin je se situací na bojišti seznámen. Při dalších otázkách týkajících se vývoje bojů odkázal na ruské ministerstvo obrany. Možnost, že Putin si neuvědomuje skutečnou situaci na bojišti, o víkendu na sociální síti telegram naznačil čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

Putin i ruské ministerstvo obrany o situaci v Charkovské oblasti v podstatě mlčí, píše Reuters.