„Otázkou není, jestli Rusové Ukrajinu napadnou , ale kdy to udělají,“ říká šestačtyřicetiletý architekt Denis Semjrog-Orlyk, zatímco s ostatními muži a ženami ze 130. praporu ukrajinské domobrany sedí v chatě nedaleko Kyjeva. Tam se pravidelně účastní lekcí, jak útočníkům zabránit v postupu.
V ukrajinské metropoli podle Semjroga-Orlyka zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se mohla blížit válka. Žádná panika, nakupování zásob ani exodus na venkov. Ačkoli experti odhadují, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo již na sto tisíc vojáků, místním to v tuto chvíli připadá daleko.
Semjrog-Orlyk a další dobrovolníci se přesto připravují na nejhorší. Každý čtvrtek odpoledne se schází a od armádních veteránů se učí bojovou taktiku. O sobotách se pak skupina vydává do lesů či opuštěných budov nedaleko hlavního města a cvičí obranu pozic či další dovednosti.
„Samozřejmě že Rusové přijdou. Potřebují znovu vybudovat své impérium, a proto musí dobýt Ukrajinu. Už vyčerpali další možnosti nátlaku, tak překročí hranice. Ale nedostanou se sem, protože je zastavíme,“ popsal Semjrog-Orlyk své přesvědčení listu The Times. Další dobrovolníci z praporu, mezi nimiž je i obchodník, fotograf či programátor, souhlasí.
Jejich instruktorem je padesátník Sergej, veterán speciálních jednotek, jenž pracuje v bezpečnostní agentuře. „Putin je maniak. Kdo ví, co se mu honí hlavou a co udělá. Je dobré se připravit,“ myslí si o ruském lídrovi.
Svou oblast musí znát i poslepu
Ukrajinská domobrana podle odhadů zahrnuje asi sto tisíc civilních dobrovolníků přidělených do 25 brigád po celé zemi. Alespoň jedna jednotka existuje v každém z 24 ukrajinských regionů. S profesionální armádou a zálohami tvoří podle listu The Telegraph bojovou sílu přesahující milion lidí.
V případě války domobrana spadá pod ukrajinské armádní velení. Jejím úkolem je udržovat zákon a pořádek, chránit klíčovou infrastrukturu před sabotážními skupinami a pomáhat armádě při bojových operacích.
„Musí se ujistit, že znají svou oblast tak dobře, že ji mohou bránit se zavřenýma očima a vzdorovat útočníkům na každém místě,“ líčí Sergej. „Záleží na obraně jejich vlastního domova, ulice, čtvrti,“ dodává. Podle úředníků kyjevská domobrana čítá „několik tisíc členů“.
Bezpečnostní expert Oleksij Melnyk z Razumkova výzkumného centra v Kyjevě se domnívá, že pro Ukrajinu by byla válka s Ruskem, které má podle žebříčku Global Power Index druhou nejsilnější armádu světa, velmi náročná. „Ukrajina má ale silný potenciál. Možná nevydrží vzdorovat dlouho, ale dokáže ruským silám způsobit těžké ztráty,“ myslí si Melnyk.
„Byl by to masakr, ale i Rusové se vrátí domů v rakvích,“ dal mu v televizním rozhovoru za pravdu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Příslušníci kyjevské domobrany ale i přes ruskou přesilu věří, že se Ukrajině podaří nepřítele zahnat. „Pokud vpadnou na naše území, vezmeme zbraně a vyženeme nezvané hosty z naší země,“ líčí pětačtyřicetiletý Andrij Kudonov, jenž pracuje v bance.
Invaze by Rusko stála životy i ekonomiku
Podle Melnyka je Ukrajina s Ruskem fakticky ve válce už od roku 2014, kdy Moskva anektovala Krym. Západ i Kyjev od té chvíle viní Rusko z podpory separatistů, kteří ovládají území na východní Ukrajině. Moskva zapojení do tamního konfliktu, jenž připravil o život čtrnáct tisíc lidí, popírá.
Američtí zpravodajci s ohledem na koncentraci ruských jednotek u ukrajinských hranic Evropu varovali, že ruská ozbrojená operace může přijít už začátkem příštího roku. Moskva takový scénář ale popřela a naopak obvinila Kyjev, že se chystá konflikt v Donbasu vyřešit násilím.
Putin nicméně nezávislost Ukrajinců stále častěji zpochybňuje. „Skutečná suverenita země je možná jen ve spolupráci s Ruskem,“ napsal v létě v obsáhlém eseji. Podle The Times v minulém týdnu rovněž přirovnal diskriminaci rusky mluvících lidí na východě Ukrajiny ke „genocidě“.
Někdejší ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodniuk v podrobné analýze pro list Ukrajinska pravda však napsal, že invaze v plném rozsahu by vyžadovala 400 tisíc vojáků a Rusko by stála pravděpodobně nejen desetitisíce životů, ale také „masivně poškozenou ekonomiku“.
„Odpor doma by pak mohl vést ke konci současného ruského režimu,“ domnívá se Zagorodniuk, podle něhož je dosažitelnějším cílem dobytí většího území na východě či poblíž Krymu. Největším cílem Kremlu však podle něj bude zrušení slibu, jenž dala Severoatlantická aliance Ukrajině v roce 2008 v Bukurešti, a to že by se jednou mohla stát jejím členem.
Právě závaznou záruku nerozšiřování NATO na východ požadoval Putin v minulém týdnu během telefonátu s americkým protějškem Joem Bidenem.
Šéf Bílého domu naopak sdělil šéfovi Kremlu, že USA a jejich spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými opatřeními. Vojenskou účast Biden vyloučil.
20. dubna 2021 |
