Když třiatřicetiletý horník Aleksandr Marjinjič vstoupí do kovové klece a společně s desítkami kolegů sjíždí do tmy na šestihodinovou směnu, dělostřeleckou válku na povrchu na chvíli vystřídá rachot strojů a vagonů.
„Když jsem v dole, zapomenu na válku, musím se soustředit,“ líčí horník, jenž ve městě Dobropillja pracuje v soukromém uhelném dole společnosti DTEK. Frontová linie je nedaleko. „Vždy ale existují rizika,“ říká s odkazem na to, že nehody jsou ve stárnoucích dolech na Ukrajině běžné.
V roce 2007 zahynula stovka horníku při výbuchu jedovatého metanu v dole Zasjadko. Loni zemřelo devět horníků v proruské části Donbasu poté, co se tu přetrhlo ocelové lano důlního výtahu. Neustávající bombardování ze strany Ruska nyní představuje pro ukrajinskou těžbu uhlí další hrozbu.
Navzdory tomu, že má Ukrajina šestou největší zásobu uhlí na světě (90 procent z toho na Donbasu) jí podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského hrozí, že bude v důsledku jeho nedostatku čelit výpadkům elektřiny. „Tuto zimu ukončujeme vývoz uhlí a plynu, abychom uspokojili vlastní potřeby,“ uvedl v červnu s tím, že Ukrajina bude jen dovážet.
Těžaři mají podle listu The New York Times ale bezprostřednější starosti. „Pokud výtahovou šachtu zasáhne raketa, bude velmi obtížné dostat muže ven,“ uvedl jednapadesátiletý manažer dolu v Dobropillje Vitalij. „Pokud Rusko zničí elektrárnu, nemůžeme pracovat, přišli bychom o napájení ventilačního systému a vodních čerpadel,“ dodal. Obojí je zásadní.
V dubnu ruské bombardování přerušilo elektřinu ve státním dole u města Selydove a na několik hodin uvěznilo horníky pod zemí. Totéž se opakovalo i v červnu, a to v dole v Ruskem ovládané části Donbasu.
„Když nebude uhlí, město zemře“
Ukrajinští horníci ale navzdory rizikům nemají podle NYT jinou možnost než pokračovat v práci. Ukrajina spoléhá na uhlí při výrobě železa a oceli. Uhelné tepelné elektrárny pak stojí za jednou třetinou elektřiny v zemi. Poptávka po uhlí je nyní na Ukrajině mnohonásobně vyšší než nabídka.
„V Ruskem ovládaných částech Luhanské a Doněcké oblasti bylo dříve dvaaosmdesát funkčních dolů. V provozu už je nyní pouze pět. Od začátku invaze pak pod kontrolu Kremlu spadlo nejméně šest dolů, které rovněž zastavily provoz,“ uvedl předseda oblastního odborového svazu horníků Serhij Pavlov.
Také důl v Dobropillje musel v dubnu kvůli narůstajícím útokům okupantů zavřít. Těžba se posléze znovu rozběhla, ale v pomalejším tempu. „Nikdy nevíme, co se může stát. Máme strach, jsme blízko fronty, ale zvládáme to, jak nejlépe umíme. Plánujeme zde dne na den,“ uvedl manažer Vitalij.
„Je to těžká práce. Nikdo nic neřekne, ale všichni čekají na konec směny, aby zavolali domů rodině, jestli jsou všichni v pořádku. Je to náročné období,“ říká horník Marjinjič. „Pro lidi tady je uhlí teplo a světlo. Je to také spolehlivá mzda. Pokud nebude mít město uhlí, zemře. A my s ním,“ uzavřel.
