„V napjatém geopolitickém kontextu je ještě důležitější než dříve dokončit znovusjednocení našeho kontinentu za dodržování stejných demokratických hodnot a právního státu. V posledních letech jsme učinili velký pokrok směrem k integraci nových členských států. A rozšíření zůstane hlavní prioritou nové Evropské komise,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Proces rozšíření EU je podle Komise nadále založen na zásluhách a závisí na objektivním pokroku každého z partnerů. To vyžaduje odhodlání provést nevratné reformy ve všech oblastech práva EU.
„Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou bylo důležitým uznáním ukrajinského odhodlání pokračovat v reformách na cestě k přistoupení do Evropské unie. Po první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické zkoumání acquis (unijní legislativy) hladce,“ uvedla Komise. „Za předpokladu, že Ukrajina splní veškeré podmínky, se Komise těší na zahájení jednání o klastrech, počínaje těmi základními, možná už v roce 2025,“ dodala.
Podobně se EK vyjádřila i k situaci v Moldavsku, u nějž ocenila odhodlání pokračovat v reformách „navzdory neustálému vměšování Ruska a dopadu ruské útočné války proti Ukrajině“. Stejně jako u Ukrajiny, by i tady mohlo jednání o klastrech začít v příštím roce.
V případě Ukrajiny i Moldavska probíhá takzvaný screening. Jde o proces mezi EK a daným kandidátským státem, kdy je posuzována národní legislativa a identifikovány oblasti, kde je potřebné sladit s legislativou unijní, takzvanou acquis. Screening je nutným předpokladem k otevření klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest.
První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti. Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečností a obranné politiky.
Gruzie musí změnit přístup
Původně měla Komise v plánu hodnotící zprávu zveřejnit už 16. října, nakonec však vše o čtrnáct dnů odložila. Podle informací ČTK vyčkávala na výsledky moldavských a gruzínských voleb.
A Gruzii pak Komise vzkázala, že nebude moci doporučit zahájení rozhovorů o jejím členství v EU, pokud nezmění kurz. V prosinci 2023 získala Gruzie status kandidátské země, proces přistoupení do EU se však od letošního jara kvůli postupu gruzínské vlády de facto zastavil.
V této souvislosti Komise zmínila zejména parlamentní volby, které se konaly minulou sobotu a ve kterých se podle mezinárodních pozorovatelů objevily případy podvodů a zastrašování. „Dne 26. října 2024 se gruzínští občané zúčastnili parlamentních voleb. Předběžná zjištění mezinárodní pozorovatelské mise vedené OBSE odhalila několik nedostatků, k nimž došlo v napjatém a vysoce polarizovaném prostředí,“ uvedla EK.
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mimo jiné upozornili, že při volbách se objevily případy kupování hlasů, vícečetného hlasování či že se hlasování konalo v nenávistné atmosféře. Hlášeny byly také případy rvaček u volebních místností. „Tato předběžná zjištění potvrzují potřebu komplexní volební reformy, což bylo zdůrazněno již v minulých klíčových doporučeních,“ dodala Komise.
Ve volbách podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen, ale hlava státu a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat. Skupina gruzínských volebních pozorovatelů dokonce v pondělí uvedla, že má důkazy o komplexních a rozsáhlých podvodech a navrhuje anulování nejméně 15 procent hlasů.
„EU je nadále odhodlána prohlubovat partnerství,“ stojí ve zprávě týkající se Gruzie. „Pokud však Gruzie nezvrátí dosavadní postup, nebude Evropská komise moci uvažovat o doporučení zahájit s Gruzií vyjednávání“.
Předseda Evropské rady Charles Michel v reakci na zprávy o podvodech vyzval gruzínskou ústřední volební komisi a další úřady, aby splnily svoji povinnost a „rychle, transparentně a nezávisle vyšetřily porušování volebních pravidel a obvinění z nich“. Dodal, že EU se bude situací v Gruzii zabývat příští měsíc na neformálním summitu v Budapešti. Maďarsko je tento půlrok předsednickou zemí EU.
Gruzie dlouho patřila mezi postsovětské země s nejsilnější západní orientací. Její vztahy se Západem však silně ochladly po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru. Gruzínská vláda odmítla zavést protiruské sankce a rétorika Gruzínského snu začala být ve stále větší míře proruská.
Černohorci chtějí být v EU do roku 2028
Proces rozšiřování Evropské unie nabral v posledních dvou letech novou dynamiku. Evropská komise ve své hodnotící zprávě ocenila reformy, které balkánské země usilující o členství v EU provedly, je však potřeba v nich pokračovat. O členství v nynější sedmadvacítce se uchází Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina a Kosovo.
Letos 15. října EU otevřela s Albánií první vyjednávací kapitoly přístupových rozhovorů, stalo se tak na mezivládní konferenci EU a Albánie v Lucemburku. Černá Hora je na cestě k prozatímnímu uzavření dalších vyjednávacích kapitol a v březnu 2024 se Evropská rada rozhodla zahájit přístupová jednání s Bosnou a Hercegovinou. Na konci roku 2023 byl pak dokončen screeningový proces s Albánií a Severní Makedonií.
„Rozšíření je historickou příležitostí jak pro přistupující země, tak pro současné členské státy a EU jako celek. Větší a silnější Unie má významné socioekonomické, politické a bezpečnostní výhody,“ uvedla Komise.
Černá Hora byla dosud ve vyjednáváních nejdál. Letos v červnu mezivládní konference potvrdila, že země „splnila prozatímní kritéria pro uzavření dalších kapitol“, pokud budou splněny určité podmínky. Zejména v oblasti právního státu a soudnictví je ale zapotřebí dalšího pokroku. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala osmadvacátým členem EU už do roku 2028.
„Srbsko splnilo kritéria pro otevření třetího klastru, který se týká konkurenceschopnosti a růstu,“ uvedla na adresu Bělehradu Komise. V nadcházejícím roce se očekává, že země urychlí práce na provádění celoplošných reforem souvisejících s přistoupením k EU se zaměřením zejména na oblast právního státu a zajištění „skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a média a vynaložení věrohodného úsilí o zastavení dezinformací a manipulace se zahraničními informacemi“.
Černá Hora žádost o členství v EU podala v roce 2008, dva roky poté, co se odtržením od Srbska stala nezávislým státem. Přístupová jednání zahájila v roce 2012. Nejmocnější a největší země v regionu, Srbsko, oficiálně požádala o členství v EU v roce 2009 a v březnu 2012 získala kandidátský status. V lednu 2014 pak Bělehrad zahájil přístupové rozhovory.