„Týká se to všech občanů této věkové skupiny. Rozhodnutí se také vztahuje na muže, kteří z různých důvodů přebývají za hranicemi Ukrajiny,“ uvedla k návrhu nového zákona premiérka Julija Svyrydenková. Mladí muži se při překročení hranice budou muset kromě pasu vykázat i vojenským průkazem.
Na Ukrajině od začátku ruské invaze platil zákaz odchodu mužů ve věku 18 až 60 let, do ciziny mohli jen se zvláštním povolením vojenských orgánů. To ovšem bylo zdrojem dlouhodobého napětí, protože muži pobývající v zahraničí se ve strachu odmítali vrátit a některé rodiny jsou už více než tři roky rozdělené.
Ukrajinská média plnily zprávy o mužích snažících se vyhnout odvodu, kteří se pokoušeli hranice překročit nelegálně a v horách na pomezí s Rumunskem za to občas zaplatili životem.
Nezletilí opouštěli Ukrajinu navzdory tomu, že do ozbrojených sil mohou být povoláni pouze muži ve věku od 25 let výše, někteří rodiče se dokonce rozhodli své syny poslat na Západ ještě před dovršením osmnáctého roku.
„Některé maturitní ročníky jsou složeny téměř výhradně z dívek a na univerzity se nehlásili téměř žádní chlapci,“ řekl deníku Financial Times poslanec Oleksandr Fedijenko. „Rozhodnutí naší vlády pomůže udržet mladé lidi na Ukrajině, kde mohou pomáhat vlastní zemi a ne jiným.“
Válka na Ukrajině |
Západní spojenci tlačili na Kyjev, aby akutní nedostatek vojáků na frontě řešil snížením mobilizačního věku, prezident Zelenskyj tyto výzvy opakovaně odmítal. Argumentoval potřebou zachránit mladou generaci, a to v situaci, kdy Ukrajina čelí hrozivé demografické krizi.
Průzkumy potvrzují, že snížení věku mobilizace by bylo vysoce nepopulární — podle letošního průzkumu agentury Socis je proti tomu 86,5 procenta dotázaných. Kyjev se snaží podporovat dobrovolnou službu mladých a nedávno zavedl roční kontrakt pro uchazeče ve věku 18 až 24 let, který dobrovolníkům nabízí nástupní bonus milion hřiven. Ani tato iniciativa však zatím nedokázala zalepit díry na frontě.
Otevření hranic pro muže mladší 22 let údajně proběhlo po konzultaci s generálním štábem, ale mezi řadovými vojáky velké nadšení nevzbudilo. Někteří připomínají, že například v Izraeli je průměrný věk vojáka 19 let, zatímco v ukrajinské armádě se pohybuje kolem 47 let. A zatímco mladí kluci nyní budou moci odjet za hranice, boj s Rusy zůstane na padesátiletých „strejcích“.
„Škoda, že vojákům na frontě už dávno není 18 až 22 let. Mohli by odpočívat na Azurovém pobřeží, byli by se svými rodinami, viděli by své děti, vyměňovali by si zkušenosti se spojenci. Ale oni mají jediný úkol: zemřít v zákopech. Na nic jiného právo nemají, jsou příliš staří,“ posteskl si důstojník a specialista na dronovou rozvědku Jurij Kasjanov.
Podle některých kritiků je za novou legislativou patrná snaha prezidentské kanceláře naklonit si opět mladou generaci, která před měsícem vyšla do ulic v největším protivládním protestu od začátku války.
„Musíme omladit armádu, ne sbírat předvolební body! Jsem rozhodně proti tomu, aby padesátiletí dědkové měsíce bez přestání drželi pozice v zákopech, zatímco 21letí zdraví kluci budou pracovat na stavbě v České republice. Vždy jsem byl pro snížení mobilizačního věku na 22 let. Mýlil jsem se. Je třeba ho snížit na 20 let,“ rozohnil se na Facebooku voják Mykola Voronšov.
